Mnohé z nominací do Rady ČT vzbudily pozornost a diskutuje se o nich. Zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. Je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?
Co vím, tak podle zákona mají být v Radě ČT zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rozumím, že paní Lipovská zastává jiné politické názory než někteří členové Rady, proto si myslím, že je dobré, aby v Radě představitelka konzervativnějšího proudu zasedla. Vylučovat někoho z debaty proto, že nesouhlasí s fungováním veřejnoprávní instituce, mi přijde nemístné. Jestli je paní Lipovská způsobilá vykonávat tuto funkci, musí rozhodnout odborná komise, která ji nesmí apriori vylučovat kvůli jejím názorům.
Je snad špatně, že do Rady ČT se hlásí i lidé, kteří s televizí a jejím dnešním fungováním nesouhlasí?
Ještě jednou zopakuji, že v Radě ČT mají mít slovo rozdílné názorové proudy.
Xaver Veselý, v jehož XTV jste byl nedávno, byl jedním ze tří recipientů anticeny Kyselý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES. Ten mu ji udělil za podbízivý styl moderování a za to, že projevuje své sympatie či antipatie k hostům. Celá věc byla vysílaná v přímém přenosu na ČT. Je takové „ocenění“ namístě? Může být důvodem Veselého dlouhodobě kritický postoj k hospodaření ČT?
Abych řekl pravdu, o anticeně Kyselého citrónu slyším poprvé. Nemyslím si, že je to relevantní zhodnocení práce Xavera, který je dle mých informací nositelem řady ocenění i ceny Egona Erwina Kische, ale holt žijeme v době, kdy je snazší okopávat práci jiných než sám reálně něco budovat. Jak jsem se ale u něj na Facebooku koukal, tak si cenu převzal s ledovým klidem a úsměvem na tváři, jistě ho to příliš nerozrušilo.
Politické neziskovky sosají rozpočet, aby poté prosazovaly politické proklamace, zní titulek vašeho již zmiňovaného rozhovoru na XTV. O které neziskovky jde? Měly by si svoji činnost hradit z vlastního či od svých podporovatelů?
Samozřejmě by si svou činnost měli hradit sami. Je nutné ale rozlišovat mezi neziskovými organizacemi, které například pomáhají sociálně slabým v regionech, a těmi politickými, které suplují agendu a práci politických stran. Již si z daní platíme své politické zástupce v zastupitelstvech nebo Parlamentu, tak nevidím důvod, proč za politickou agendu z daní platit ještě různé spolky. Ať klidně fungují, ale financování si musí zajistit sami. Jeden příklad za všechny je organizace Arnika, která ve šlépějích Greenpeace protlačuje zelenou agendu, nebo Automat v oblasti cyklodopravy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban