Jak hodnotíte uplynulý rok?

Nejsem nadšený z vývoje, který v loňském roce provázely dvě významné a neočekávané události, jako byl brexit a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, což nehodlám komentovat, protože nevím, co to přinese. Je to velká otázka i pro zkušené politiky a komentátory, protože možnosti dalšího vývoje jsou různé, jak se ostatně ukazuje. Donald Trump po svém zvolení něco ze své rétoriky slevil, ale na druhé straně projevuje snahy zrušit americký zdravotní systém, který prosadil jeho předchůdce Obama. Jak to dopadne v Americe a jaké to bude mít důsledky pro Evropu, je velká neznámá. I brexit překvapil v Evropě spoustu lidí. Důsledky, které to může mít na rozbití Evropy, nezávisí jen na brexitu, ale i na postoji dalších států, protože i v jiných zemích se objevují ze strany některých politiků, například Le Penové ve Francii, snahy Evropu rozbít. Ale rozbít něco je snadné, ovšem vybudovat něco lepšího je velmi obtížné a často to nové je pak mnohem horší než to původní. To jsme zjistili z vlastní zkušenosti ve zdravotnictví, kde spousta užitečných věcí byla po roce 1989 zrušena. Abych byl konkrétní, třeba povinné očkování nebo kontrola účelné farmakoterapie. Byla zrušena spousta věcí, které dobře fungovaly.

Já vím, že v předchozích našich rozhovorech jste například uváděl zrušení dobře fungujícího vzdělávání lékařů, které nám svět záviděl. A dnes se ukazuje, že to byla chyba. Daří se ji konečně napravit?

To je další věc, kterou nám i na Západě záviděli, protože postgraduální vzdělávání bylo velice dobré, jen vyžadovalo drobné korekce. Jenže se to tak rozoralo, že se to stalo i jedním z důvodů dnešní emigrace lékařů. Na prvním místě jejich odchodu do zahraničí jsou samozřejmě ekonomické důvody, ale ne zcela zanedbatelným důvodem je také nedokonalost našeho systému postgraduálního vzdělávání. V zahraničí dosáhne mladý lékař specializace a s tím souvisejícího ekonomického postupu dříve a bez zádrhelů, jaké jsou u nás. Na změnu lékaři strašně čekali, má o ní rozhodnout Senát, ale jsou zklamaní, že se projednávání zákona vleče a že se úpravy, které dávaly naději, že to bude jednodušší a lepší, nenaplňují. Byla osudová chyba, že po revoluci, byť nikdo nezpochybňuje, že americká medicína je naprosto špičková, pokud jde o výzkum a rozvoj, si politici nepřipustili, že systém amerického zdravotnictví je velice špatný a naprosto neaplikovatelný na Evropu, natož na postkomunistickou Evropu. Ale v tom právě došlo k pomýlení, že naším vzorem je Amerika, a všechno se dělalo po americkém vzoru, ačkoli i řada expertů na zdravotnictví varovala před tím, aby se slepě nekopírovalo zdravotnictví Spojených států. Ale stačily dva roky, aby se spousta užitečných věcí zrušila včetně postgraduálního vzdělávání. Některé věci byly zrušeny velice rychle a důsledky toho cítíme dodnes. Vždyť my jsme byli nejproočkovanější země Evropy, tady nebyl černý kašel, tuberkulóza jen vzácně, ale některé infekce tady vůbec nebyly. Ale pak se začalo diskutovat o tom, že povinné očkování je proti lidským právům, začalo se mluvit o domácích porodech, ačkoli statistiky jednoznačně ukazují, že i když má v některých případech očkování nežádoucí důsledky, strašně se vyplatí. Stejně jako skutečnost, že některé porody doma dopadnou dobře, neznamená, že matka nemůže být ohrožena, protože pomoci v případě problému se jí dostane pozdě. Zkušení gynekologové potvrzují, že porod ve zdravotnickém zařízení je pro rodičky bezpečnější. Já nechápu, že lidé jsou nespokojeni s tím, jakou jsme měli zdravotní péči, a neuvědomují si, že je pořád ještě na vysoké úrovni, v rámci Evropské unie jsme skutečně stále na špičce. Nevím, jak dlouho to bude možné, ale lidé dostávají skutečně vysoce odbornou léčbu, jak mohu posoudit ve svém oboru.