Istanbulská úmluva je dokument, který má podle autorů ochránit práva žen a obecně osob, které čelí násilí. Totéž říkají její příznivci. Odpůrci naopak varují, že víc než textem chránícím především ženy jde o ideologický spisek, jehož realizace v praxi by zcela přeorala naše civilizační zvyklosti a hodnoty. Co si o tom myslíte vy? Je v dokumentu něco, co nás skutečně může ohrožovat nebo se vše jen zpolitizovalo, jak se často stává?

Istanbulskou úmluvu považuji jednoznačně za hrozbu pro evropskou civilizaci. Hlavně proto, že pod pláštíkem ušlechtilých cílů, které jsou používány k jednoznačné a cílené manipulaci, jsou skryty cíle zcela jiné, které by, dotaženy do konce, znamenaly například to, že normálnost by se stala diskriminovanou, a jakákoli abnormalita preferovanou. Uměle se chce upravovat něco, co upraveno být vůbec nemusí, protože už to vyplývá z dosavadních evropských dokumentů. Istanbulská úmluva je tedy jasné zlo pro každého Evropana – a je třeba si klást otázku, kdo a proč se nám snaží namluvit opak.              

Poslanec Jaroslav Foldyna jde ve své argumentaci proti „Istanbulu“ ještě dál než ostatní. Podle něho jde o lživý a nebezpečný dokument, který je ještě zákeřnější než nacistické Norimberské zákony. Cílem má být podle něj rozpoutat násilí proti všem Evropanům. Dokonce varuje, že pokud dokument přijmeme, „naše civilizace nemusí přežít“. Myslíte si, že Istanbulskou úmluvu nepřežijeme? 

Já bych ta slova pana poslance nepodceňovala. Norimberské zákony si alespoň na nic nehrály, byly průhledné od počátku, a byly šílené. Istanbulská úmluva je skutečně zákeřnější v tom, že to zlé a Evropany ohrožující skrývá do oněch rádoby ušlechtilých myšlenek, jejichž cíl je ovšem stejný – také zcela změnit dosavadní nazírání na naše evropské hodnoty, znásilnit je, přikázat lidem jiné myšlením, opírat o ně zcela absurdní teorie, zkrátka uměle vytvořit zcela jinou Evropu, která bude slabší a zranitelnější, protože popře staletími budovanou evropskou moudrost a zkušenost. Žádnou úmluvou nelze měnit myšlení lidí, a proto jim má Istanbulská úmluva to jiné myšlení pod sankcemi přikázat.     
 
Ratifikací Istanbulské úmluvy se podle Foldyny zavážeme umožnit jejím stoupencům vstupovat do života našich rodin, ‚krást‘ nám děti a nás samotné podrobovat násilné převýchově, soudí. „Ano, v Evropě mají být opět lidské bytosti, jejichž neodčinitelným ‚dědičným hříchem‘ bude jenom to, že se narodily (jako muži)!“ uvedl Foldyna. Hrozí něco podobného? 

Nechtěla bych komentovat jen pana Foldynu, ale Istanbulskou úmluvu jako takovou. Ale musím souhlasit s tím, že úmluva je o chystané násilné převýchově nás všech – chce nám přikázat nenormální považovat za normální, a uměle diktovat to, co je bytostným právem každé rodiny – žít podle svého. To je třeba ono postavení žen. Mám ve svém okolí řadu žen, kterým vyhovuje být vládkyněmi kuchyně, domácích prací a zahrady, tedy vyhovuje jim být strážkyněmi rodinného krbu včetně péče o děti i manžela, a od muže očekávají, že je uživí, vytvoří jim pro tuto roli předpoklady a pak poseká třeba trávu. Mám rodiny, kde všechny živí práce ženy, a muž nakupuje a vaří.

Mám rodiny, kde se to vše dělí půl napůl. Proč násilně tyto věci diktovat a korigovat skutečně nevím. Je to o tom, že se vytvářejí záminky, jak nám vstupovat do našeho soukromí, a za chvíli budeme vyplňovat tabulky, kolik hodin se věnoval dětem otec a kolik matka, aby se z toho odvodilo, který je horší rodič. Děsná představa, toto šmírování našich osobních životů. Pomáhejme rodinám jako celku, a nechme je svobodně dýchat.   

Slováci a Maďaři Istanbulskou úmluvu odmítli, Poláci zahájili formální proces její výpovědi. V čem je střední Evropa jiná než západní státy, které, s výjimkou Velké Británie, smlouvu ratifikovaly? Máme lepší instinkt než „Západ“ nebo jde spíše o projev zpátečnictví? Krok Poláků vyvolal razantní odezvu. Generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinović Burić uvedla, že odstoupení Poláků od úmluvy by bylo „nanejvýš politováníhodné“ a jednalo by se o „obrovský krok zpět ve věci ochrany evropských žen před násilím…“

No jednoznačně máme větší zkušenosti! V jednom svém blogu jsem napsala, že Západ má obrovské minus, protože nezažil socialismus, nezažil totalitu. Proto může mít tamní současná generace ty naivní názory a nebezpečné úvahy, které nemají daleko k mladým soudruhům kdysi na východě. Kdy bylo běžné udat rodiče, že netleskají Leninovi. U nás to vnímám u mladé generace. Zažila houby, ale ví všechno nejlíp.

My, kteří jsme žili v době, kdy jít na Štědrý den na půlnoční do kostela byl akt odvahy, nebýt členem pionýra a svazákem bylo důvodem, aby vás nenechali studovat lepší školu, zakazovaly se kapely, divadelní hry, kádrovalo se tři generace dozadu – my jsme velmi citliví na to, kdy nám opět někdo chce lézt do soukromí a diktovat, jak máme žít a co si máme myslet. A to Istanbulská úmluva hodlá dělat. Věřím, že budeme Poláky a Maďary následovat. Někdo v Evropě musí mít přece rozum.