Začnu plánem Evropské komise, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Zajistit to má rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. Zdvojnásobení kapacity solárních elektráren bude spojené například s povinnou instalací solárních panelů na nové veřejné, komerční a od roku 2029 i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel. Jak tyto záměry hodnotíte?

Plány na náhradu fosilních zdrojů takzvanými „občasnými zdroji energie“ OZE jsou utopií, poplatnou „náboženství“, které politici v EU a v některých členských zemích vyznávají. Uvedu příklad České republiky. Z plynu ze 100 procent z Ruska máme za rok 90 TWh. Z ropy, z větší části z Ruska, máme dalších 90 TWh. Naproti tomu ze solárů má ČR 2,2 TWh a z větrníků 0,75 TWh za rok. Ani zdesateronásobení výroby z těchto občasných zdrojů nepomůže. Soláry fungují 1000 hodin z 8760 hodin v roce. Ve světě je řádově 80 procent primární energie z fosilních zdrojů.

Bez fosilních zdrojů do zvládnutí jaderné fúze lidstvo fungovat nemůže.
Zvýšení energetické účinnosti a úspory jsou samozřejmostí a mají velmi silný ekonomický impulz v neuvěřitelně vysokých cenách energií.
Společné nákupy už tu měly dávno od minulého roku být. EU dělá vše pozdě. Je to stejné jako při pandemii covidu.
Tepelná čerpadla jsou nákladná, mohou být řešením v některých novostavbách, ale celkové náklady této techniky jsou mnohokrát vyšší než u konvenčního topení. Do rekonstrukcí se příliš nehodí.