Jak se díváte na komunikaci současné vlády? Jak to zvládá?

Z mého pohledu vláda komunikuje dobře. Dokázala odkomunikovat několik klíčových věcí: za prvé – pomoc Ukrajině, a především jednání ministryně Černochové, která se zasadila o to, že jsme jedni z lídrů zbraňové pomoci. To považuji za špičkové.

I celá záležitost s terminálem na zkapalněný plyn, který se podařilo pronajmout, i to, jak proběhla komunikace ohledně dotování cen elektřiny… Minimálně mám pocit, že mám přehled, co vláda dělá. Když to srovnám s tím, jak Andrej Babiš zvládal během covidu pandemickou krizi, tahle vláda na mě působí daleko organizovaněji.

Ale není moc důležité, co si myslím zrovna já, protože jsem středopravý volič a uvažuji podobně jako vláda.

Pokud však někdo tvrdí, že vláda komunikuje špatně, mělo by se pomocí kvantitativních průzkumů zjišťovat, co tam přesně vadí. Pokud někdo zastává postoj nemám vládu, ať udělá cokoliv, tak to není relevantní. Naopak pokud někdo konkrétně pojmenuje, že např. v té a té věci vláda něco dělá špatně, tak to je něco jiného. V tom případě by se tím měla zabývat.

Vy jste pomáhal v roce 2017 v kampani Pirátům. Jak se v současnosti díváte na jejich mediální prezentaci?

Upřímně mě překvapuje, že mají pořád relativně vysoké preference, kolem deseti procent. To je podle mě dané tím, že tady není moc stran, které mají v čele mladé lidi, a mladí lidé by se s nimi mohli identifikovat.

Ale Piráti by mohli mít třikrát tolik. Došlo tam k té nešťastné kandidatuře se STAN. Starostové je vysáli skrz kroužkování. 

Velké části lidí, kteří jsou politicky ve středu nebo v pravém středu, se Piráti znechutili tím, že zdvihali témata přicházející z jejich sekce z europarlamentu. Mám tím na mysli propagaci problematiky LGBT a genderu. V některých zemích Evropy sice tato témata patří k mainstreamu, ale v našich končinách tomu tak není. Lidi to spíš dráždilo.

Když jsem dělal na kampani Pirátů, tak se prezentovali jako moderní strana, která usiluje o propojenou, digitální společnost. Nebylo tam ani slovo a kulturních válkách, které známe z Ameriky a z Netflixu.

Proč už pro ně neděláte?

Spolupráce přirozeně vyšuměla hned po volbách 2017. Vím potom, že jednu dobu se kolem nich motal Oto Klempíř, ale kdo pro ně dělá teď, to netuším.

Mají Piráti potenciál zde ještě vydržet?

Myslím, že ano, protože i poté, co z pětadvaceti poslanců mají čtyři a téměř ve vládě nejsou vidět, se drží na těch deseti procentech. Lidé na to tedy pořád slyší. Otázkou je, nakolik jsou to preference typu koho jiného máme volit, tak tedy Piráty.

Velkou otázkou taky je, co by se stalo, kdyby si Danuše Nerudová založila politickou stranu. Klidně by se totiž mohlo stát, že lidé toužící po změně, po někom mladším, který bude zdvihat témata jako gender, násilí na ženách a LGBT, by se přelili k ní.

Ale založit politickou stranu není jen tak. Na to dobře přišel i Mikuláš Minář z Milionu chvilek pro demokracii. Měli ohromné plány, dělal na tom marketér Jakub Hussar, mělo se za to, že to bude ohromný úspěch. Ocitli se však, tuším, někde na zlomku procenta, a pak z toho nakonec po výzkumech vycouvali.