Jaká očekávání v ekonomické oblasti si se zvolením Donalda Trumpa prezidentem Spojených států mají Američané a svět spojovat především?

V každém případě se Donald Trump pustí do toho, co bychom nazvali „obnovou velké Ameriky“. To znamená, že začne s vnitřními ekonomickými reformami. Když porovnáme Rooseveltův New Deal z roku třicet tři a Trumpovu ekonomickou strategii, tak ta podobnost je zřejmě čistě náhodná. Ať už jde o infrastrukturu, zdravotnictví, pracovní místa a obnovu „amerického snu“. V ekonomické oblasti zaměří těžiště pozornosti na to, aby vytvořil pracovní místa, zabezpečil reálný růst mezd, ne růst průměrné mzdy. Půjde mu o to, aby zkoncentroval síly, snížil zahraniční výdaje Spojených států a vytvořil prostor pro to, aby se znovu obnovila filosofie „amerického snu“: Pracujete, máte příjem, jste bohatí, máte šťastnou budoucnost. Tedy to, co bělošská většina Američanů, i když nejen ta, ztratila. Neboť problém není jen v tom, že jde o bělošskou skupinu lidí, kteří mají pocit zrazení, ale jde v podstatě o všechny Američany, jejichž mzdy v posledních dvanácti až patnácti letech nerostly.

Do toho se tedy pustí, ale bude při plnění těchto svých slibů také úspěšný?

Nový prezident sice zvýší zbrojní výdaje ze 700 na 900 miliard dolarů, ale zároveň vytvoří obrovský rozsah pracovních míst v obranném průmyslu. V tomto případě začne nabízet kvalifikovanou práci a obnova obranného průmyslu bude součástí reindustrializace, kterou Trump navrhuje. Další oblast, která na to bude přímo vázaná, je otázka infrastruktury budované po celých Spojených státech. To jsou desítky tisíc například mostních konstrukcí, které jsou dávno ohrožené rakovinou betonu. A toto všechno spustí. Samozřejmě někdo namítne, že to nebude moci řešit, když snižuje daně, ale nesmíme zapomenout, že Spojeným státům každý rok unikají desítky miliard z titulu korupce, daňových úniků, finančních transferů, transfer pricing a podobně. A protože transfer pricing znamená i pro Spojené státy obrovskou finanční ztrátu, udeří na to a bude se ještě odvolávat, že to je směrnice OECD, která byla přijata před dvěma roky. Takže na to bude mít i peníze.

Co byly od Donalda Trumpa jen sliby, o jejichž splnění se z nejrůznějších důvodů nebude ani pokoušet?

Samozřejmě se nabízí ten, v němž sliboval, že bude stavět zeď na hranici s Mexikem, nebo některé jiné kuriózní projekty. V nich zřejmě ustoupí a samozřejmě i v takových věcech, jako je uvěznění paní Clintonové nebo některé další kroky. V těch bombasticky prezentovaných drobnostech ustoupí, ale ten hlavní New Deal, obnovu Great America, bude uskutečňovat, protože ví, že díky němu se dostal tam, kde je.

Většina analytiků, expertů i médií věštila katastrofu – oslabení dolaru a prudký propad akcií na burzách – pokud zvítězí Trump. Ale dva týdny po volbách trhaly americké akciové indexy rekordy, dolar dokonce vyšplhal na třináctileté maximum vůči koši předních světových měn. Čím si lze tenhle rozpor vysvětlovat?

Odpověď je velmi jednoduchá. Copak někdo viděl někdy racionální kapitálové trhy? Já tedy ne. V situaci, kdy Fed tiskne nekryté desítky miliard dolarů měsíčně, ECB tiskne osmdesát miliard nekrytých měsíčně, nic se neděje, trhy jsou spokojené a akcie firem rostou, tak si říkám, že buď je někdo padlý na hlavu, nebo se někdo tváří, že reálná ekonomika ho nezajímá. Takže v tomto slova smyslu, když jsou finanční trhy dávno iracionální a fungují na úplně jiných principech, tak se vůbec nedá čekat, že zareagují. Spíš to byl tlak politických skupin z pozadí, že zvolení Trumpa bude ekonomickou katastrofou. Ten tlak po volbách, když padlo rozhodnutí, se ztratil, a tím pádem se akcie pohybovaly tak, jak se pohybovaly.

Trump usiloval o podporu zejména mezi vrstvami, jejichž mzdy se od nástupu globalizace v 90. letech takřka nezměnily, tedy hlavně pracujících v průmyslu. Předložil vizi obnovení všeobecného vzestupu příjmů a pracovních míst, především pomocí renesance domácí průmyslové výroby. Co ten jeho plán „stěhování průmyslu zpět do USA“ může znamenat a může se podařit?

Ten plán je poměrně reálný právě proto, že už za Obamy přijali legislativu, podle níž firmy, které mají svoje afilace v zahraničí, mají zdanění 40 procent, ale firmy, které zůstávají ve Spojených státech, mají zdanění 21 procent. Z tohoto hlediska bude pochopitelně výhodnější pro ty firmy, které potřebují krytí amerického domicilu, aby zůstávaly ve Spojených státech. Druhou věcí je to, že tam ve skutečnosti dochází vzhledem k Industry 4.0 k úplné reprofilaci pracovního trhu. Když si vezmete analýzu toho, co tvoří základ amerického HDP v posledních deseti letech, tak je velmi významné zdravotnictví jako obrovský industriální komplex. Je třeba si uvědomit, že zdravotnictví je dnes spojené s obrovským komplexem služeb, obrovským komplexem výzkumu, s produkcí zdravotnických zařízení. Dnes jsou takové nemocnice, jako je například Pensylvánská Mayo Clinic, největšími zaměstnavateli. Proto bude Trump podporovat právě rozvoj tohoto druhu služeb, neboť to jsou místa, která jsou vázaná na high-technology, a zároveň to jsou místa, která by mohla být lépe placená, pokud by se zastavilo rozkrádání, korupce a podobně. Takže to bude řešit tímto způsobem. Samozřejmě může vyhlásit například obrovské čtyřicetiprocentní clo na dovoz čínské oceli do Spojených států, bude ochotný riskovat i obchodní válku s Čínou, ale zároveň dojde k výraznější obnově amerického průmyslu – především ocelářství – ve vazbě na těžbu břidlicového plynu.