Poroste cena energií a poplatků s ní spojených ještě anebo si již můžeme oddechnout?
Oddechnout si můžeme. Ale jen do dalšího oznámení regulované složky ceny elektřiny od Energetického regulačního úřadu. To je totiž část ceny, v níž se budou rozpouštět náklady na posilování sítí a další nezbytné investice kvůli vnucenému posilování role OZE, tedy obnovitelných zdrojů energie, jež jsou však zároveň jen občasnými zdroji energie. A protože budou potřeba celkově stovky miliard, růst této části ceny elektřiny se zastaví kdoví kdy.
V souvislosti s tím je potřeba nenechat se opít rohlíkem, když někdo tvrdí, že cena elektřiny klesá. Vždy se ptejte, co tím řečník míní? Protože zatímco cena takzvané silové elektřiny nyní skutečně klesá, cena za regulovanou složku roste.
V Norsku se vládní koalice v souladu s nejsilnější opozicí vyjádřila v tom smyslu, že je třeba se s elektřinou odstřihnout od Evropy. Jaké to může mít konsekvence?
Nepříjemné. Protože tohle je tématem nejen v Norsku, ale i ve Švédsku. Švédsko je přitom po Francii druhým největším exportérem elektřiny. Exportní je i Norsko. A exportérů elektřiny v prostoru i dosahu EU rychle ubývá. Včetně Česka, jež se letos či příští rok z exportního státu stane státem závislým na dovozu.
Pokud Norové a Švédové skutečně odstřihnou kabely, jež jejich sítě propojují s Dánskem, Německem a Velkou Británií, nastane problém dvojího druhu. A to i v případě, že by oba státy jen omezily kapacitu propojení.
Za prvé bude méně elektřiny k dovozu do Británie, Německa, Dánska, Belgie či dále do Evropy. To bude vadit nejen v době, kdy na kontinentu či v Albionu nebude vát vítr, nebo svítit slunce, ale především v případě, že bude potřeba okamžitá dodávka elektřiny kvůli regulaci sítě. Protože ta se už také běžně dováží. Zjednodušeně řečeno, odstřižení těchto dvou států by znamenalo, že máme blackout zase o něco blíž.
Za druhé bude v prostoru EU chybět úředníky a progresivistickými manažery preferovaná „zelená“ elektřina. Norové mají totiž prakticky všechnu elektřinu z hydroelektráren a mají i větrné parky, takže na ni mají zelené certifikáty. Švédové na tom se zeleností elektřiny také vůbec nejsou špatně. A ta bude najednou progresivistům chybět nejen „v zásuvkách“, ale především ve výkazech.
Pozoruhodné je, že ač o tom psal renomovaný Financial Times, nevšiml jsem si, že by tuhle zprávu přebrala hlavní tuzemská média, včetně Českých novin, které vydává Česká tisková kancelář (ČTK). Že by si nikdo takové zprávy nevšiml? Ve Financial Times? Zde. Osobně jsem o tom napsal toto.
Jak je možné, že čím víc je země blíže Německu, tím více tam lidé platí za elektřinu?
Protože se jim tam z Německa přelévají německé ceny elektřiny. Nejvyšší z členských států EU. Norsko a Švédsko nemají na volný mezistátní trh dostatečně kapacitní propojení severu s jihem. A tak zatímco na severu mají dost levné elektřiny, na jihu si ji dovezou z Němec a zaplatí za ni 190krát víc, než jejich krajané na severu. To je konkrétní porovnání mezi Göteborgem a městem Luleå na severu Švédska. Přečtěte si zde. V Norsku již cenový výkyv mezi dvěma týdny představoval dvacetinásobný rozdíl v ceně.
Stále probíhá debata, že náhradou za uhlí u nás budou plynové elektrárny. Doteď je to jen debata, ale skutek utekl. Jen povolování a pořizování technologie bude trvat roky. Co to znamená?
Znamená to, že se během pár let staneme absolutně závislými na dovozu elektřiny. Cena emisních povolenek – pokud některá vláda nenajde odvahu z toho systému vystoupit – v průběhu pár let odstaví české uhelné elektrárny. Elektrárny Sev.en to zřejmě budou letos či příští rok a elektrárny ČEZ je budou do roka, maximálně dvou, následovat. S veškerým možným optimismem to jistě bude před rokem 2030. Jenže z uhlí máme 40 procent elektřiny!
Ale ty nové plynové elektrárny, o kterých se mluví, jako by už pomalu spouštěly provoz, a které mají nahradit uhelné zdroje, nebudou před rokem 2030 připravené. Ony tedy nejspíš budou postavené ještě o pár let později, protože nejde jen o samotnou stavbu, ale i o technologii, na kterou se bude čekat. Jak dlouho, to se zatím neví.
Dá se počítat s tím, že několik modernizovaných a plynofikovaných tepláren bude produkovat i elektřinu, ale to nezalátá vzniklou díru zdaleka celou. Takže zbytek budeme muset dovážet. Jenže exportní kapacita bude v rámci Evropy i nadále klesat a to především v zimě, kdy je potřeba elektřiny největší.
Pokud si tedy tato nebo příští vláda nedokážou v Bruselu prosadit, že můžou finančně podporovat uhelné elektrárny tak, aby zůstaly k dispozici, když je budeme potřebovat. Zatím to na to nevypadá ani trochu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Porostou ještě ceny energií?
autor: Jan Rychetský
