Jaromír Štětina byl kdysi uvězněn. Islámský stát o nás věděl. Lékař Yekta Uzunoglu se vrátil ze Sýrie a vypráví

27.10.2015 9:38 | Zprávy

ROZHOVOR Domnívat se, že se Rusko stalo účastníkem konfliktu kvůli al-Asadovi nebo záchraně společných lidských hodnot před Islámským státem by byla dětinská naivita. Je to spíše tahanice mezi ruskými a americkými naftaři. Kurdský lékař a aktivista Yekta Uzunoglu se vrátil z území, kde Kurdové bojují proti ISIS. Byl tam s europoslancem Jaromírem Štětinou.

Jaromír Štětina byl kdysi uvězněn. Islámský stát o nás věděl. Lékař Yekta Uzunoglu se vrátil ze Sýrie a vypráví
Foto: Archiv Yekty Uzunoglu
Popisek: Kurdský aktivista Yekta Uzunoglu v Kurdistánu s europoslancem Jaromírem Štětinou

Jaká je dnes situace na hranicích s Islámským státem?

Evropská média o bojích souvisle informovala jen během bitvy o Kobani, od té doby informují o bojích mezi Islámským státem (ISIS) a Kurdy jen sporadicky a neúplně. Ta válka ale de facto pokračuje po celé šíři frontové linie, která má nyní více než pět set kilometrů! ISIS změnil taktiku, nyní útočí hlavně v malých skupinkách a útok téměř vždy začíná sebevražedný atentátník, kterého následují ostatní zrůdy.

Větší skupiny útočí jen někdy a také skoro pokaždé začínají sebevražedným útokem. Kromě toho se ale snaží destabilizovat situaci v týlu regionu Rojava. Posílají mezi obyvatelstvo sebevražedné útočníky, aby mezi Kurdy vyvolali strach, což je jejich největší zbraň, a donutili lidi k emigraci. Bezpečnostní opatření jsou velmi rozsáhlá, na každých několika kilometrech se snaží mít „checkpoint“, tedy kontrolní stanoviště. Těch cest jsou ale tisíce kilometrů. A Kurdové nemají ani to základní vybavení jako zimní oblečení, boty a pláštěnky, natož nejzákladnější prostředky po detekci výbušnin. Nemají to lehké...

Zažili jste tam nějakou situaci, kdy vám šlo o holý život?

I přesto, že naše mise byla striktně utajená, nám průvodci dvakrát sdělili, že o nás ISIS ví. A tak jsme v jednom případě měnili vůz, v tom druhém trasu. Ale kolik těch signálů, o kterých jsme se ani nemuseli dozvědět, měli kurdští bojovníci, to opravdu nevím. Patrně už druhý den naší cesty nějaký měli, protože rozhodli, že od té chvíle nás kromě regulérních bojovníků z Lidových ochranných sborů (YPG) budou doprovázet i příslušníci jejich jediného útvaru rychlého nasazení. Byli jsme vždy ubytováni na přísně utajovaném místě a přímo v Kobani nás ve dne v noci hlídaly nejméně tři různé útvary.

Do jaké míry jsou kurdské bojovnice, tedy Ženské ochranné sbory (YPJ) v boji proti ISIS přínosem?

Kurdové jsou jediná efektivně bojující síla v celé Sýrii. Jediná síla schopná vést válku proti ISIS. A to i přes skutečnost, že jim chybí všechno, zejména použitelné protitankové střely. Mají jen kalašnikovy, sem tam nějaké RPG-7, sem tam nějaký – obvykle podomácku vyrobený – obrněný vůz a dokonce i několik ukořistěných tanků, pro které jim ale chybí munice. Pokud se ptáte přímo na kurdské ženy, bojovnice, ty v této mašinerii zastávají stejné a naprosto rovné místo jako muži. Jsou přínosem nejen jako další lidská síla, hovoří se o třiceti až čtyřiceti procentech ozbrojených sil regionu Rojava, ale i jako symbol, důkaz toho, že boj za svobodu a osvobození či zrovnoprávnění žen, což je na Blízkém východě neslýchané, má v kurdské etice výsadní postavení!

Mohlo by dojít ke spojení Kurdů z Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu ve společném názorovém hnutí?

Ke spojení dojít může, ale k tomu přeci nepotřebujeme společné názorové hnutí. Stačí, že všechny spojuje jeden velký společný cíl, a sice Kurdistán. Jsme národ čítající čtyřicet milionů lidí a je přirozené a správné, že máme mnoho politických stran s různými politickými názory, podobně jako Židé v Izraeli. Ale stejně jako Židy spojuje jejich Izrael, nás spojuje nade všemi politickými názory náš posvátný cíl – Kurdistán! To je přirozený sen každého Kurda. Někdo ho možná z taktických důvodů říká jen tiše a jiný nahlas, ale nedokáži si představit Kurda bez takového snu.

Myslíte si, že by jej jako odměnu za boj s ISIS světové společenství uznalo?

My již nejsme tak naivní, abychom čekali či doufali v nějakou odměnu. Státy světa jsou jedna věc, a občané těchto států věc druhá. Máme za sebou občany těchto států, což je pro nás cennější hodnota, než ty státy či jejich státníci. A dříve nebo později svého cíle dosáhneme! Nyní mu jsme blíže než kdykoli předtím. A nepotřebujeme k tomu požehnání státníků jiných zemí tak, jako ho nepotřebovali Židé při založení Izraele.

Neměli jste s europoslancem Jaromírem Štětinou občas spory. Vždyť to, že jste třeba řečnil na demonstraci organizace Islám v ČR nechceme, jej muselo dost popudit, nebo ne?

Pan Štětina patří mezi nejstarší žijící přátele kurdského národa v Česku. Již někdy v roce 1986 byl pro své angažmá uvězněn tureckým režimem na několik měsíců v kurdském městě Malatya, rodném městě mého otce! Kurdistán zná od roku 1970 a od té doby ho také navštěvuje, dokonce o něm ještě v době, kdy by ho málokdo nalezl na mapě, psal povídky a publikoval. Mým osobním přítelem je od roku 2005, kdy sledoval soud vedený účelově proti mé osobě, a prožíval se mnou leccos v soudní síni. Pamatuji si, jak jsem, abych tu děsivou atmosféru zlehčil, vtipkoval: „Pane Štetino, vy jste byl uvězněn v rodném městě mého otce a já zase v tom vašem...“

Je jasné, že máme na různé otázky odlišné názory, ale vnímám to jako normální. Odlišné názory máme i na imigraci z muslimských zemí a ty diskuze jsou někdy bouřlivé, ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo na škodu. Buďme rádi, že můžeme nad problémy bouřlivě diskutovat; ne jako za totality. Pro mě nikdy neměla význam nějaká konkrétní ideologie, u mě mají přednost naše společné lidské hodnoty a boj za ně. Naší prvotní identitou je za všech okolností ta, že jsme lidmi. V Evropě byl v minulých letech a stoletích způsoben nespočet tragédií, když lidé řešili svou druhotnou, třetí či čtvrtou identitu, na úkor té prvotní – že jsou především lidmi. A to se nesmí stávat ani v mezilidských vztazích! On má své názory, já zase své, ale jsme zajedno v tom, že je v zájmu našich společných lidských hodnot všemi prostředky bojovat za zničení ISIS. To by měla být priorita úplně pro všechny, i když někdy bohužel není. Část lidí si stále neuvědomuje, s jakým nebezpečím jsou naše civilizace a její hodnoty konfrontovány.

Jak se stavíte k zapojení Ruska do konfliktů v Sýrii?

Účast Ruska v konfliktu může být přínosem snad pro všechny strany. Ale myslet si, že se Rusko zúčastňuje bojů kvůli Syřanům by bylo naivní. Jde především o zájmy Ruska, tedy o zachování jejich vojenské základny a dále o boj Gazpromu, Rosněftu a dalších ruských naftařských společností proti Exxonu a jiným americkým naftařským společnostem. To doposud snad nikdo nenapsal a nevyjádřil. Domnívat se, že se Rusko stalo účastníkem konfliktu kvůli al-Asadovi nebo záchraně společných lidských hodnot před ISIS by byla dětinská naivita. Je to spíše tahanice mezi ruskými a americkými naftaři. Ale alespoň už Kurdové nebudou v té džungli odkázáni jen na vůli Obamy s Erdoganem a mají dalšího eventuálního partnera. A to je dobře!

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

18:35 Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel vzkázal těm, co na něj minulou neděli na Národní t…