Vaší stěžejní prioritou je školství, kde byste ráda zúročila své zkušenosti z povolání učitelky, kterému jste se věnovala přes 40 let. Ráda byste se zaměřila na to, aby se základní školství sjednotilo, co se týká učebnic a učebních plánů. Zejména učebnic je dnes na trhu velké množství. Jak budete chtít sjednocení docílit? Jak vybrat tu správnou učebnici?

Sjednocení základního školství by bylo možné pouze novelou školského zákona, který bych chtěla předložit.

Z vydávání učebnic se dnes stal velký byznys, což je ku škodě nejen žáků, ale i rodičů vzhledem k jejich nemalé finanční hodnotě. V matematice jsem za celou dobu své aktivní pedagogické činnosti neobjevila jedinou učebnici, ze které by bylo dítě schopné se samo danou látku naučit. To je letitý problém. Jelikož se věnuji doučování matematiky dětí z různých škol, vidím, že některé věci jsou v každé učebnici vysvětlovány jiným způsobem. Velký problém vidím v tom, že někteří učitelé trvají pouze na jediném způsobu řešení a neuznávají postupy jiné. Správnou učebnici by mělo umět posoudit vedení školy. Podle mého názoru by mělo existovat nakladatelství, které by se zabývalo pouze vydáváním učebnic a mělo by tým odborníků, kteří by byli zodpovědní za kvalitu vydávaných učebnic.

Nedomníváte, že učebnice již brzy nahradí tablety? Byla byste pro? Proč?

Tablety bych nerada viděla jako základní učební pomůcku. Hrozí tu nebezpečí, že by děti už vůbec neměly potřebu přemýšlet, protože by si všechno vyhledaly na internetu. Jelikož pořízení tabletu není levná záležitost, mohlo by to vést k omezení přístupu ke vzdělání u dětí ze sociálně slabších rodin.

Jaká metoda pro výuku je podle vás ideální? I ty se dnes totiž značně liší.

Jak jsem již uvedla, neznám žádnou učebnici, ze které by bylo dítě schopné se samo danou látku naučit, v matematice je stále nejdůležitější srozumitelný výklad učitele. O tom se denně přesvědčuji při doučování slabších žáků. Za dobu svého aktivního působení ve školství jsem se naučila i složité učivo vysvětlovat co nejjednodušším způsobem, čímž jsem si získala uznání nejen žáků a studentů, ale i rodičů.

Jste přesvědčena o tom, že je třeba uzákonit povinnost prvního zaměstnání všech mladých, kteří ukončí své profesní studium. Máte představu, jak toho docílit v praxi? Dnes je většina podniků soukromých. Lze soukromníkům nařizovat, koho mají zaměstnat?

Nevidím totiž jiný způsob, jak by měli mladí lidé získat určitou praxi, kterou po nich firmy nabízející práci, požadují. Když totiž práci odpovídající jejich kvalifikaci neseženou, jdou dělat to, co vůbec nevystudovali, a tím se jejich odbornost ztrácí. Je mi jasné, že by to nebylo jednoduché ve vztahu k soukromým firmám. Dalo by se to řešit například doporučením firmám od určitého počtu zaměstnanců přijmout určitý počet nově vystudovaných či vyučených mladých lidí. Firmy by si už samy měly vyhledávat školská zařízení, ze kterých by si podle zaměření vybíraly případné zájemce.

Jaké náklady by to znamenalo pro stát?

Co se týká firem, tak by to stát nijak nezatížilo a ve velkých podnicích by to mělo spadat do kompetence personálních oddělení.

Častým problémem ale není ani tak nedostatek pracovních příležitostí jako nedostatek kvalifikovaných pracovníků...

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je způsoben tím, že neexistuje soulad požadavku trhu a zaměření škol. Až teprve teď po dlouhé době se s velkou slávou zjišťuje, že je potřeba otevírat učební obory a střední školy podle požadavků na trhu práce. Takže ještě chvíli potrvá, než se stavy potřebných profesí naplní.

Vy sama jste vyučovala matematiku. Jaký je váš názor na povinné maturity z tohoto předmětu? 

Maturitu z matematiky považuji za nezbytnou na gymnáziích a středních odborných školách. Z těchto škol pokračují studenti většinou ve studiu na vysoké škole a na většině z nich je matematika povinným předmětem. Na středních odborných školách navíc je tento předmět důležitý i pro další odborné předměty technického zaměření. Na středních pedagogických a zdravotních školách podle mého názoru není třeba.