Jaké zkušenosti vám dalo dvouleté působení v Radě hlavního města Prahy coby náměstkyně primátorky? A jak byste je chtěla nyní zúročit v Senátu?

Za ty dva roky jsem měla možnost podílet se na řešení mnoha podstatných problémů v hlavním městě Praze. Naše metropole je nejenom hlavním městem, ale je také krajem a při realizaci velkých investic se Praha ne vždy dokáže obejít bez pomoci státu. Velkým překvapením a možná mohu říci, že i zklamáním, pro mne bylo zjištění, že naše hlavní město je na národní úrovni popelkou a to zejména v oblasti investic státu. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla kandidovat do Senátu. Chci hájit zájmy našeho krásného města, aby se mohlo rozvíjet, aby zde lidé rádi bydleli a vychovávali své děti. Mám-li být konkrétní – budu prosazovat aspoň zachování stávajícího podílu Prahy na vybraných daních jako obce a jeho „zrovnoprávnění“ v rámci rozpočtového určení daní pro kraje, požadovat zachování kompetencí Prahy v oblasti stavebního zákona a jak již jsem uvedla výše, chci bojovat za zvýšení investic státu do infrastruktury hlavního města.

Také mě trápí nedostatečné finanční krytí ze státu na obce a kraje přeneseného výkonu státní správy, na což by měl odpovídajícím způsobem reagovat zákon o státním rozpočtu apod.

Nakolik se liší realita od vašich původních představ o práci v politice?

Do komunální politiky jsem přišla z akademické sféry. A to je zcela odlišný svět, i když oba mají jedno společné, a to je práce s lidmi. Škola má svůj přesný řád, rozvrh, přednášky, konzultační hodiny a pravidla... Jsem zvyklá se své práci věnovat skutečně s plným nasazením. Přesto mě z počátku velmi překvapilo, jak náročná, a to nejen časově, je pozice náměstkyně primátorky.

Svět politiky je ve srovnání s akademickou sférou mnohem hektičtější. Občas mi práce pro město připomíná neustávající krizový management, jelikož se setkávám s velkou rozmanitostí a šíří problémů, které jsou v rychlém sledu předkládány k rozhodnutí, a to vše pod tlakem extrémně krátkého času. Některé ze základních principů jsou samozřejmě stejné, např. důraz na hospodárnost vynakládaných finančních prostředků. Ovšem v podnikové sféře jde především o maximalizaci zisku;  cílem hospodaření města je hlavně efektivní služba občanům. Stále bojuji se slovem utrácet, s tím jsem se zatím ještě nevyrovnala. V mém životě totiž vždy platilo, že musím pečlivě přemýšlet nač peníze, které mám, vynaložím, a vždy jsem se snažila vyjít s tím, co si vydělám.

Volební slogan hnutí ANO zní „Chceme lepší Česko“. Jaké problémy podle vás trápí naši zemi nejvíce?

Těch konkrétních problémů je celá řada a dobře je všichni známe z médií. Co je však dle mého názoru klíčové při jejich řešení, je zdravý rozum a snaha hledat řešení. Díky komunální politice zblízka vidím, že mnoho lidí ztrácí energii a víru, že lze věci měnit. Vnímám nedostatek solidarity jak na politické úrovni, tak i v té občanské. Ze strany politiků je jednoznačně nejdůležitější zodpovědnost k spoluobčanům, ochrana jejich práv a svobod. Osobně jsem pro prosazování hospodárného chování státu, hledání a vytváření úspor ve veřejných rozpočtech za současného zvyšování kvality občanům poskytovaných služeb.

Velký důraz kladete na osobní podporu stability podnikatelského prostředí. Chcete pomoci budovat nové mateřské, základní školy a věnovat se dětem a seniorům, podporovat rodinnou soudržnost. Jak toho budete chtít docílit?

Vím, že pro prosperitu a rozvoj společnosti jsou velmi významní šikovní podnikatelé, ale že současně ruku v ruce musí fungovat i prostředí, které práci těchto lidí usnadňuje a především vytváří předvídatelné a stabilní podmínky pro podnikání. Jedině tak je možné hovořit o růstu ekonomiky pro všechny občany.

Jako senátorka byste se chtěla podílet na vytvoření podmínek pro zlepšení situace v oblasti rodinné politiky. Můžete být konkrétnější?

Kladu si dva základní cíle. O jednom jsem se již zmínila v předchozí odpovědi.

Druhý cíl zákonitě směřuje k podpoře rodiny, vytváření a udržování její soudržnosti, péče nejen o malé, ale i o starší spoluobčany. Zde mám na mysli opět podporu právního prostředí pro soudržnost rodin, vytváření podmínek pro kvalitní vzdělávání nejen výstavbou všech typů škol, ale zejména pro odpovídající mzdové ohodnocení pracovníků ve školství. Je nutné si uvědomit, že především vzdělaná společnost si bude umět poradit se všemi dopady fungování současného světa. Neméně důležité je napomoci vhodnou legislativou k důstojnému a kvalitnímu životu seniorů a handicapovaných spoluobčanů; právě chování státu k těmto skupinám obyvatel určuje jeho skutečnou úroveň včetně úrovně jeho politické reprezentace.

Právě proto také kandiduji do Senátu, který považuji za pojistku demokracie a jedno z posledních míst, kde je možné zabránit špatným řešením, zastavit chybné zákony, které neslouží lidem. Chci v něm zúročit své životní zkušenosti a přispět ke kultivaci legislativního prostředí.

Domníváte se, že se občané dočkají v horizontu pěti let dostavby východní části pražského okruhu?

Na úvod je třeba zdůraznit, že hlavní město Praha není investorem Pražského okruhu (PO), a tak může jen těžko předjímat termín dokončení. Investorem PO je stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Hlavní město Praha (HMP) si však uvědomuje důležitost dostavby PO a činí tak všechny kroky, v mezích svých možností, které povedou k dokončení PO.

Jen pro rekapitulaci, co znamená dokončení stavby PO – jedná se o 4 stavby a to 511, 518, 519 a 520.

Stavba 511 leží v JV segmentu Prahy a propojuje dálnici D1 s dálnicemi D11 a D10. Tato stavba má trasu ukotvenou v územně plánovací dokumentaci jak HMP, tak Středočeského kraje.

Stavby 518 – 520 tvoří severní část PO a jsou územně zakotveny pouze v Praze, Středočeský kraj musí svojí územně plánovací dokumentaci aktualizovat po napadení odpůrců PO u soudu, což je zásadní krok pro pokračování v přípravě této části PO.

Všechny uvedené stavby mají provedeno posouzení vlivu stavby na životní prostředí podle starého zákona č. 244/1992 Sb, který je ze strany EK zpochybňován, a je požadováno nové posouzení dle platného znění zákona 100/2001 Sb. ve znění novely 39/2015 Sb.

U stavby 511 bylo požádáno o územní rozhodnutí a pro vydání rozhodnutí chybí jediný doklad (ověření MŽP v otázce vlivu stavby na životní prostředí), který dosud nebyl stavebnímu úřadu doložen a územní řízení tak bylo přerušeno. Zejména pro stavbu 511 tak má rozhodnutí, jakým způsobem bude dál probíhat posouzení vlivu stavby na životní prostředí, zásadní význam, protože  může dojít k prodloužení přípravy stavby cca o 3 roky.

U staveb 518 – 520 bude zpoždění ještě větší vzhledem k obvyklé délce projednávání změn v územně plánovacích dokumentacích.

Snahou hlavního města Prahy je, aby PO byl co nejdříve dokončen a ušetřil Prahu a její obyvatele vlivu tranzitní dopravy. Probíhají jednání a korespondence s nejvyššími představiteli EK, vlády ČR i investora a samozřejmě i s dotčenými městskými částmi a obcemi. Vzhledem ke složitosti této investice si nedovolím stanovit jakýkoliv předpokládaný termín dokončení PO.