KSČM dlouhodobě volá po zrušení senátu pro jeho nadbytečnost. Souhlasíte s tím, že by se u nás měla horní komora rozpustit?

To, že KSČM dlouhodobě volá po zrušení senátu pro jeho nadbytečnost, jsem nezaznamenala. Možná že to bylo při jeho vzniku, ale od roku 1989 uběhlo 27 let a mnohé včetně myšlení lidí se změnilo.

Osobně se nedomnívám, že tato  instituce by v současné době byla nadbytečná a pojistka demokracie je pro řízení státu, jak se ukazuje, velmi potřebná. Oba dva útvary PČR a senát přirovnávám ke kupeckým vahám, které mají misky při rozhodování vyrovnané.  

Na druhou stranu do voleb o senátorské křeslo vysílá strana i své zástupce. Není to trochu paradox?

Paradoxem by to bylo, kdyby skutečně v KSČM takový názor na senát převládal. Nevím však, jak jste k tomuto názoru došla. Současné, ale i minulé vedení své kandidáty do senátu podporovalo a podporuje. Jistě mi dáte za pravdu, že předvolební kampaň není procházka růžovým sadem. Předvolební úsilí vyžaduje jak od samotných kandidátů, tak strany, za kterou kandidují, vytrvalost, čestnost a slušnost. Je to jedna z cest, jak přesvědčit potenciální voliče o pravdivosti a možnostech uskutečnit volební program, který jim je předkládán.   

Stála jste o to, kandidovat, nebo jste své rozhodnutí dlouho zvažovala?

Dá se říci, že jsem svoji kandidaturu zvažovala, a to z toho důvodu, že v současné době zastávám již druhé volební období uvolněný post předsedkyně KoV na Praze 10. Ke kandidatuře do senátu na Praze 11 mne vedla jednak skutečnost, že jsem pracovala na MČ Prahy 11 v roce 2007–2010 na odboru stížností. Zde jsem poznala problematiku této městské části a také obyvatele, kteří se mě již v minulém volebním období ptali na to, proč zde také nekandiduji. Musela jsem jim vysvětlovat, že je to z důvodu trvalého bydliště na Praze 10. Kandidovat do senátu však dává možnost projevenou důvěru občanů jak Prahy 11, Prahy 15, tak Prahy 22 nezklamat.

Jaké problémy podle vás Českou republiku trápí nejvíce?

Česká republika v současné době má problémů více, než je zdrávo. Zvyšující se životní náklady rodin, udržet si přiměřené zaměstnání (pokud jej máte), zajistit si bydlení, důstojné stáří, osobní bezpečnost a další, co je potřeba, aby se dalo žít, a ne živořit. Když se zeptáte všech věkových kategorií občanů, co je pro ně nejdůležitější, pak vám odpoví, že je to zdraví, práce a spokojená rodina.

Také současná státní politika nenasvědčuje tomu, že doba bez válek a lidského utrpení je reálný požadavek blízké budoucnosti.

Když ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?

Důstojný život našich občanů vidím v tom, že budou mít dostatek prostoru pro své uplatnění. Heslo, které jsem si zvolila, „Hodnoty vytváří jen poctivá práce pro občany“, obsahuje to, co pokládám za důležité. Přiměřená odměna v podobě poctivě vydělané mzdy za uzákoněnou pracovní dobu umožňuje aktivní část života věnovat tvorbě hodnot, ale i užívat následné výhody ve stáří.

Nespokojenost a soutěživost je v přiměřeném měřítku dobrá lidská vlastnost. Nelze však souhlasit s tím, aby lidé o svůj důstojný život museli bojovat prostřednictvím stávek a demonstrací. Takže mzdové otázky, pracovní podmínky a tvorbou nových pracovních míst bych chtěla na základě zákonů, které jsou senátem schvalovány, zlepšit životní podmínky pracujících občanů.

O jaký ze senátních výborů byste se v případě zvolení chtěla ucházet a jakou konkrétní problematikou se v něm zabývat?

V současné době často slyším, jak je třeba podporovat drobné a střední podnikání. Skutečnost je však trochu jiná. Současné zákony jen z části pomáhají k tomu, aby si podniky samy vychovávaly dorost za lidi, kteří dosáhli důchodového věku. Jde hlavně o řemesla, která zanikají z důvodu výrobních změn a struktury současného průmyslu. Baťův systém jsme nějak zapomněli. Také, že řemeslo má zlaté dno, je citát, který má svoji váhu. Zkušenosti se dříve platily zlatem a v současné době je vidět, že škola a praxe nám dávají dohromady kvalitní práci a kvalitního zaměstnance. To však musíme zase zřídit místa nejen v současných firmách. I zde je třeba upravit některé zákony, aby si taková místa mohli zřídit drobní a střední podnikatelé.

V současné době jsem uvažovala o legislativním výboru, kde jistě je také projednávána problematika personální.