V roce 2012 krajské volby vyhrála KSČM se čtrnácti mandáty. Poté, co se ale rozpadla vaše společná koalice, skončila jako jediná strana v opozici. V nedávné anketě Parlamentních listů, v níž se politici celého spektra vyjadřovali k situaci ve vládní koalici vyvolané kauzou k reorganizaci policie, místopředseda strany Josef Skála řekl, že „s tím, jak gumově umí s koalicemi zacházet ČSSD, má své zkušenosti v Karlovarském kraji“. Souhlasíte? Nebo kde vidíte příčinu toho, že jste po šesti letech opustili radu kraje? Nevnímáte to jako křivdu?

Jako křivdu určitě ne. Náš bývalý koaliční partner vypověděl koaliční smlouvu poté, co jsme odmítli přijmout a akceptovat jejich kandidáta na nového hejtmana po odstupujícím Josefu Novotném. Jejich kandidát Jakub Pánik byl pro nás nepřijatelný z důvodu jeho minulých aktivit, které byly vyšetřovány policií. I přestože policie toto vyšetřování odložila, pro nás to nebylo důkazem čistého štítu. Odložení případu není konstatování neviny a ve světle dnešních dní, toho, co se děje v policii, pochyby a nedůvěra stále zůstávají. Byli jsme připraveni ho akceptovat jako člena rady Karlovarského kraje, ale ne jako hejtmana, který má reprezentovat náš kraj. ČSSD na toto nepřistoupila a později to začala podmiňovat dalšími ústupky z naší strany. To pro nás bylo nepřijatelné. Za šest let jsme udělali kus práce a pochopitelně se nám nechtělo odcházet od rozdělané práce. Za dobu naší účasti při vedení kraje jsme museli učinit spousty kompromisů, bez těch to ale nejde. To patří ke koaličnímu vládnutí. Každý ale máme limity, kam až můžeme ustupovat a kam už ne. A toto byl ten případ. Představitelé ČSSD si byli velice jisti, že v té době jsou naším jediným možným partnerem, a tudíž z této pozice i vystupovali a byli přesvědčeni, že v zájmu udržení si svých pozic v radě ustoupíme jejich tlaku. Toto bylo už za hranicí kompromisů, kam jsme byli ochotni jít. Odešli jsme do opozice a určitě nejsme ublížení a neházíme klacky do všeho, co současné vedení dělá. Konstruktivně a hlavně věcně přistupujeme ke všem problémům, ke kterým se zastupitelstvo kraje vyjadřuje a schvaluje.

A jak byste hodnotila působení stávající široké koalice?

Řízení kraje se nezastaví, jak ale hladce ten stroj funguje, to už je jiná. Stačí si zajít na jednání zastupitelstva kraje a sledovat jeho jednání. Už jen když sedíte v zasedací místnosti, cítíte to napětí. Další otázka je, jak funkční je činnost pěti neuvolněných radních. Za šest let práce v radě si opravdu neumím přestavit, jak bych tuto práci ještě skloubila s náročnou prací starosty či jiného firemního manažera. Nikdo z nových koaličních partnerů nebyl ochotný se vzdát svých stávajících pozic a předložili občanům kraje své neuvolnění jako velkou úsporu mzdových prostředků na jejich platy. Spíš si myslím, že v očích občanů degradovali práci radních jako nepodstatnou, které není potřeba se věnovat na plný úvazek. ČSSD má čtyři uvolněné členy rady, tedy o jednoho méně, než jí zaručovala původní koaliční smlouva s námi. Jak jí dnešní stav vyhovuje, to vědí jen představitelé ČSSD.

Jak nyní vidíte vaše šance? Přeci jen kandiduje řada nových stran a do krajských voleb vstupuje i na celostátní úrovni úspěšné hnutí ANO.

Věřím minimálně v obdobný zisk jako před čtyřmi lety. Domnívám se, že za uplynulé období se nemáme za co stydět a ukázali jsme, že nám jde především o věcná řešení problémů kraje a že hledáme cesty k spokojenosti co nejvíce občanů našeho kraje. Nová uskupení včetně hnutí ANO jistě odeberou určité procento voličů. Je otázka, z kterého spektra. Myslím si, že to více zasáhne uskupení a strany od středu napravo, i když asi i určitá část levicových voličů se nechá oslovit. Problémem našeho kraje je velice nízká volební účast, a tak mám obavy, abychom po volbách neměli v zastupitelstvu přemíru uskupení a stran, které se nebudou schopny mezi sebou domluvit.

Jako náměstkyně kraje jste se více než dva roky podílela ne vedení kraje. Co považujete za svůj největší úspěch?

Jestli mohu, spojila bych to i s předchozími čtyřmi roky, kdy jsem dělala radní pro kulturu, památky a cestovní ruch. V posledním období jsem měla na starosti finance a vnitřní záležitosti. Přesto jsem se i nadále zajímala i o kulturu a památky. Z této oblasti považuji za největší úspěch, že jsme se ocitli v konečné fázi hodnocení před zápisem „Hornické krajiny Krušnohoří“ do UNESCO. Byla jsem u zrodu tohoto projektu a jsem moc ráda, že se to povedlo. Další věc, ze které mám radost, je to, že se mi povedlo v roce 2014 prosadit elektronické zadávání veřejných zakázek. Jeho prosazení nebylo úplně jednoduché, ale nakonec se to povedlo.

Pokud byste ve volbách uspěla a stala se hejtmankou – co považujete za nejdůležitější?

Co zdůraznit, když je vše tak důležité? Ať se jedná o zdravotnictví, sociální služby, dopravu, školství a tak dál… Ráda bych, aby došlo k užší komunikaci s městy a obcemi. A nejen s těmi s rozšířenou působností, ale i s těmi nejmenšími. To napomůže řešit problémy, tam kde nejvíc pálí. Zaměřit pozornost do oblastí, kterou chtějí především řešit občané. On se někdy pohled krajský a ze zdola může lišit a ne vždy ten krajský úhel pohledu musí být ten nejlepší.