Množí se zprávy o tom, že by letos mohla přijít recese. Ať už kvůli problematickým výsledkům německé ekonomiky, nebo pro předluženost té čínské. Jaká je to zpráva pro naši zemi, co by měla vláda udělat, abychom rok oslav třiceti let demokracie přestáli v dobrém ekonomickém zdraví?

Pravděpodobně se nebude jednat o recesi, ale o zpomalení ekonomického růstu – takzvané hladké přistání po hospodářské expanzi. Vláda by se měla snažit otvírat nové zahraniční trhy, tak abychom snížili závislost na evropském trhu. Rovněž by měla vytvářet podmínky, aby výrobní prostředky v naší zemi byly postupně skupovány českým kapitálem. Tím by se zabránilo obrovským odtokům finančních prostředků z České republiky do zahraničí.

Ministryně financí Alena Schillerová se nechala slyšet, že Česko musí začít šetřit. Prý skutečně přicházejí horší časy a rozpočet na rok 2020 se netvořil snadno. Nemělo se ale šetřit už dříve? Chovají se při stavbě rozpočtu vlády Andreje Babiše odpovědně?

Vzhledem k tomu, že státní rozpočty sestavují politici, kteří se chtějí udržet ve svých funkcích, nelze očekávat přílišnou odpovědnost. Když bychom však srovnali, jak se jednotlivé vlády chovaly k veřejným financím v dobách ekonomického růstu, tak by ta současná patřila mezi ty lepší.

Poslanci odmítají nařídit plošný zákaz prodeje klecových vajec. Mají obavu, že by cena vajec příliš vzrostla. Je takový zásah do podnikání ospravedlnitelný snahou zlepšit životní podmínky zvířat, nebo by takové kroky měl stát raději nechat na jednotlivých obchodnících?

Lidé svým spotřebním chováním dávají jasně najevo, co si přejí. Ti, co mají problém s klecovými chovy, mohou nakupovat vejce z volných výběhů. Neměli by však ostatním vnucovat, co smí a co nesmí. Kdyby se v těchto otázkách začalo ustupovat, tak za pár desítek let by z nás všech byli vegetariáni.