Xavere, vychází Vám kniha Politické kauzy. Přitom jste nedávno vydal publikaci o Las Vegas, nejde poněkud o přechod k mnohem vážnějšímu tématu?

Většinou se věnuji vážným tématům. Moje Las Vegas byl takový odskok jinam. Byla to vlastně dovolená. Každý večer jsem byl několik hodin na svém oblíbeném místě. Doživotí a Jak se vraždí v Čechách nebo Jak se těží miliardy - to už jsou témata mimořádně vážná.

Proč právě kniha Politické kauzy? Nebylo to všechno už dostatečně propráno médii?

Napadlo mě, odvyprávět ty nejslavnější a mediálně nejzajímavější, jako povídky.  Odvyprávět je tak, aby byly pochopitelné každému. Říkal jsem si, že by bylo dobré, aby někde ležel soubor slavných politických kauz. Média se povětšinou věnovala všem případům po částech. V knize Politické kauzy je každý případ zachycen v celku a pokud možno, včetně důležitých okolností.

Za posledních více než pětadvacet let se odehrálo určitě více než jedenáct závažných politických kauz. Jak vybíral, co do knihy zařadíte a co nikoli? Leckdo by si mohl myslet, že jste něco záměrně upřednostnil…

Předně, každý má právo sednout k počítači a začít psát. O čemkoli. Domnívám se, že potom je právo autora vybírat. Zatím jsem v knize zaznamenal kauzy, které mě nejvíc zajímaly, ale právě připravuji Politické kauzy II. a tam zas budou další. Možná se podaří v dalších dílech zaznamenat všechny. Začnete-li hledat klíč, kterou kauzu kam, přestane to jako celek fungovat.

Před časem jste byl jedním dnešních z členů Rady České televize označen za tendenčního moderátora, který straní prezidentu Zemanovi. Dokonce padla věta, že „Zeman si vybral moderátora snů“. Ve Vaší předchozí knize Jak se těží miliardy jste se Miloše Zemana dost dotknul. Objevuje se jeho jméno také v knize Politické kauzy? Nemáte obavu, že prezident odmítne dál pokračovat v pořadu Prezidentský Pressklub?

Popořadě. Ten článek neměl s Radou České televize nic společného. Být „moderátorem snů“ je myslím daleko příjemnější, než být moderátorem, kterého nikdo nechce, ať se snaží, jak se snaží. V knize Jak se těží miliardy jsem napsal ryzí pravdu, bez ohledu na to, jak se koho dotknu. Jméno Miloš Zeman se v knize Politické kauzy objevuje několikrát a opět se domnívám, že ve zcela pravdivých souvislostech. Nedomnívám se, že by prezident „vzdal“ naše vysílání na Frekvenci 1. Na to je moc chytrý. Umí být nad věcí.

Přesto, Miloš Zeman je možná nejvděčnější mediální téma…

Asi ano. Nakonec je přece hlava státu. Velké téma pro média je nepochybně. V dobrém i ve zlém.

Myslíte, že budou staré kauzy českých politiků ještě lidi zajímat? Pro jakého čtenáře je vlastně kniha určena?

S jistotou říkám, že pro každého, kdo je ochoten vzít knížku do ruky. Snad se naplnila ta ambice vysvětlit podstatu jednotlivých případů i čtenáři, který se ve spleti informací zatím úplně nezorientoval. Zasvěcený a informovaný čtenář v knize najde souvislosti, okolnosti a komentáře a má šanci si učinit přesný obrázek.

Řekl jste, že už pracujete na druhém dílu Politických kauz, prozradíte nějaká témata?

To raději zatím ne. Snad jen, že v těchto dnech dokončuji kapitolu Open Card a další v pořadí je příběh Kakaového Krause. Inspirace je zatím dostatek…

Nakolik je možné říci, že v knize činíte o jednotlivých kauzách závěry a tedy nepřímo nabízíte seznam „hrdinů“ a „zločinců“?

To vůbec ne. Pokud konkrétní případ skončil pravomocným rozhodnutím soudu, pak není moc co řešit, ale v knize je několik případů, které vlastně skončili jinak, než se všeobecně očekávalo. Například případ Jiřího Čunka, nebo svědek v případu nákupu letadel CASA Karel Daňhel. Jeho nařčení z pedofilie bylo nakonec vysvětleno a on byl očištěn. Určitě nechci být tím, kdo vytváří nějaké seznamy zločinců. Důležitá okolnost je i to, že taková politická kauza má také nějaký svůj příběh, zápletku, rozuzlení, tedy je o čem psát.

Narazil jste na nějakou kauzu, u které byste si netroufnul zpracovat ji do knihy?

Bylo by pěkné zpracovat jednoho dne všechny. I ty méně významné. Ale je tu několik okolností. Některé případy jsou zpracovány v samostatných knihách. Někdy i v několika dílech, někdy už je o tom natočený film. Také jsou kauzy, které bezesporu politickými kauzami jsou, ale doposud vyplavalo tak málo informací, že moc není kde brát. No a často je i v zájmu všech zúčastněných stran, aby nikdo nemluvil.

Díky svému působení na Frekvenci 1 jste v kontaktu s většinou vlivných politiků, zaznamenal jste při vzniku knížky nějakou, mírně řečeno přátelskou prosbu z jejich strany?

To k této práci patří. Většina lidí, které jsem požádal o schůzku, mi vyhověli, pokud chtěl někdo něco sdělovat z vlastní iniciativy, vždy jsem vyhověl. Ale to, že se s většinou politiků znám, v žádném případě neznamená, že by si měli nárokovat nějaké výhody. Většina z nich jsou na tyto věci velmi opatrní.

Co třeba případ neexistující tiskové mluvčí Jihomoravského kraje? Budete to také zpracovávat?

No tak to je třeba případ, kde o nic moc nešlo a přes to je to záležitost hodná zaznamenání. Ano, pracuju na tom a už jsem s některými aktéry mluvil. Celý ten příběh má jednu velmi zajímavou, ale spíš vtipnou okolnost, o které si troufám říct, že ji znám já a možná ještě dva nebo tři lidé. Myslím si, že čtenář druhého dílu se v tomto konkrétním případě bude hodně divit a zároveň se dobře pobaví.

Jaké byly první reakce na vaši novou knihu? Třeba právě ze strany některých dotčených politiků.

Kniha je na světě čtvrtý den, tak zatím je relativní klid. Z politických sfér doposud pouze dva telefonáty. Jeden na téma žaloba, předběžné opatření soudu atd., druhý ve smyslu „pokud byste měl do budoucna zájem o kauzu, ve které jsem tak a tak figuroval, rád vám všechno povyprávím…“