Německou kancléřku Angelu Merkelovou při setkání s finským premiérem opět postihl silný třas. Bylo to potřetí za poslední tři týdny a z toho podruhé při hraní německé hymny. Merkelová i německá média však veřejnost ujišťují, že se nic neděje. Věříte tomu? Postupovala by média stejně i v případě Miloše Zemana či Donalda Trumpa?

Nemusím být lékařem, ani mít detailní informace o chorobopise německé kancléřky, abych viděl, že u ní něco evidentně není v pořádku. A mám teď na mysli její třas, ne to, s jakou grácií zahalenou do „Wir schaffen das“ se podílela na metastázování Německa. Tomu, že něco tvrdí Merkelová a německá veřejnoprávní média, bych přikládal podobnou váhu, jako by to nás tvrdil generál Pavel nebo Česká televize. Chápu, že pokud se jedná o něco vážného, tak to Merkelová a její tým příliš nechtějí ventilovat. Ale nechápu, jaký je problém přiznat občanům, že končící kancléřka je nemocná. Což evidentně je, ať už tak či onak. Že není Merkelová v pořádku, navíc přiživil sám její tým, který v prvním případě mlžil údajnou dehydratací, ve druhém případě – kdy mimochodem Merkelová během třasu odmítla sklenici vody – psychickou újmou z předchozí události, a po třetím incidentu, kdy je samozřejmě všechno v nejlepším pořádku jako Sovětský svaz těsně před rozpadem, Merkelová už sedí. Že se jí tak děje při německé hymně, je s největší pravděpodobností jen náhoda. I když vzhledem k jejímu vztahu k národním státům a k EU dosti škodolibá a docela vypovídající.

Správně poukazujete na to, že tuzemský mainstream do kancléřčiných problémů příliš nevrtá a taktně „mlčí“ (myslím, že obdobně na tom je ten světový) – a jistě jí drží pěsti tak pevně, až z toho mnozí komentátoři kadí přehlasovaná óčka a ostrá eska. Nemyslím, že by o tom neinformovali, ale jak sám narážíte, stát se toto Donaldu Trumpovi, tak je u novinářů poprask na laguně a americký prezident by byl okamžitě na odpis. Ani pro náš příklad nemusíme chodit daleko. Stačí vzpomenout, jaké haló mají naši uvědomělí novináři jenom z toho, že náš prezident hůře chodí a že sedí na některých politických summitech. A najednou dnes už sedí i o deset let mladší Merkelová a naši správně orientovaní novináři se žádoucím názorem mlčí, nevidí, neslyší. Pán je pán – lokaj je lokaj. A netvrdím, že by měli do zdraví Merkelové nějak přehnaně tepat, jen poukazuji na dvojí metry liberálních levičáků.

Nyní se vedou řeči nad údajným fiaskem V4 při jednáních o rozdělení pěti vedoucích postů v Evropské unii. Všechny totiž byly obsazeny „starými“ členskými státy. Jde skutečně o prohru V4, nebo šlo o předem prohraný boj, neboť karty jsou od začátku rozdány jinak a v EU má jednoduše silnější hlas někdo jiný?

Podle mého je všechno tak, „jak mělo být“. O fiasku bych nemluvil. Že si žolíky v politbyru rozdají nejdůležitější hráči a přední šíbři EU mezi sebou, je logické. Přeci nemůžeme čekat, že by si soudruzi z EU do vrcholných pozic zvolili někoho unijně neuvědomělého. I kdyby se tam dostal někdo z V4, tak se bude jednat o správný a předem prověřený kádr, který bude samozřejmě držet hubu a krok se vším, co je z pohledu EU žádoucí. Ostatně dosluhující Donald Tusk budiž příkladem. Ať nám kdo chce co chce říká, bohužel jsme v EU pouze stafáží.