Jak vnímáte Únor 48 s odstupen času? Pamatujete si nějaké jeho následky z dětství?

Narodila jsem se v padesátém roce, dvacátý pátý únor mám v hlavě zapsaný jinak, já se v ten den vdávala.  Jinak v dětstvi mě nikdo do ničeho nikdy nenutil. Vím, že se zmiňoval Velký únor nebo Vítězný únor, ale nemám to s ničím spojované, že bych chodila klást kytky a podobně, tyhle vzpomínky mám vymazané.

Vnímám, že v listopadu 1989 si spousta lidí myslelo, že dojde ke zlomu a k něčemu zázračnému, lepšímu. Zřejmě i v tom únoru měli lidé takovou přestavu. Byla to trochu jiná doba, lidé byli zbídačení po válce a teď se naskytovalo něco jiného, jako za každého režimu. Myšlenka to může být dobrá, ale záleží, kdo ji uchopí.

Protesty proti komunistickým radním v jiných krajích pokračují. Jste také radní za KSČM, mají se protestující obávat starých dob?

Obávat se starých dob je nerálné. Ti, kteří protestují proti komunistům, na jednu stranu dělají, že jsou demokraté a na druhou stranu odsuzují všechny komunisty.  V každé společnosti je někdo lepší a horší a já se snažím posuzovat lidi podle toho, co zrovna dělají a ne kam patří, nalevo, napravo. Jak se chovají, co a jak dělají a jak se hlavně chovají k druhým lidem.