Od dubna jsme několik týdnů sledovali demonstrace organizované spolkem Milion chvilek. Masy občanů protestovaly proti premiéru Babišovi, ale i prezidentu Zemanovi. Co tahle kampaň vlastně znamená, co se nám tu objevilo?
Iniciativa Milion chvilek znamená neochotu demokraticky přijmout porážku ve volbách. Když prohraji sportovní zápas podle daných pravidel, nezbývá mi, než potřást rukou vítězi – třeba přitom soptím vztekem. Já mám k Babišovi a k Zemanovi spoustu výhrad, ale zvítězili ve svobodných volbách a mně nezbývá, abych si se skřípějícími zuby počkal na příští volby, eventuelně si založil vlastní stranu. Chtít, aby odstoupil demokraticky zvolený (a stále právně nevinný, protože neodsouzený) člověk, znamená šlapat demokracii rovnou po krku – a ještě si hrát na zachránce demokracie. Na to by nepřišel ani Orwell.
„Babiše a Zemana volili zejména lidé z venkova, starší a méně vzdělaní,“ slýcháme od jejich kritiků. Je to opravdu tak? Jde o lidi nevědomé a zmanipulované? A je letošní odpor proti nim generační věcí?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban