Výroční zprávy České televize poslanci ve Sněmovně po dlouhé diskusi nakonec schválili. Jste členem Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, co na dění kolem České televize říkáte? Tedy hospodaření, střet zájmů ředitele České televize a podobně?

Českou televizi zřídil stát, svěřil jí – dosti vágně – plnění nějakých úkolů a dává jí k tomu miliardy z kapes daňových poplatníků. A projednávání dotyčných zpráv je jediným nástrojem, jak může veřejnost prostřednictvím svých zvolených zástupců alespoň trochu formálně kontrolovat, zda státem zřízená instituce plní za veřejné peníze své poslání. Tento nástroj je stanoven zákonem a to, že po mnoha letech mlčení a automatického schvalování byla tentokrát kolem zpráv aspoň nějaká debata, je úplné minimum, co demokratické instituce mají v této věci dělat.

Ptáte se mne, co na debatu kolem schvalování zpráv říkám coby člen rady pro vysílání. Na to musím odpovědět, že vlastně nic. Rada, ve které sedím já, může  – a podle mne i musí – kontrolovat pouze to, zda obsah vysílání jednotlivých provozovatelů je, nebo není v souladu se zákonem. Polopaticky řečeno, staráme se pouze o to, co ‚leze z obrazovky‘. Věci kolem hospodaření a práce managementu mají posuzovat Rada České televize a Poslanecká sněmovna. Podle mne to ale nedělají ani zdaleka důsledně.

A jak vnímáte výtky na nezávislost a objektivitu televize. Jak ze svého pohledu hodnotíte práci redaktorů a reportérů České televize?

Když novinář pracuje v nějakém médiu, které má vlastníka, nemůže si dělat, co chce. Vlastník má mechanismy, jak zaručit, aby na úroveň práce svých zaměstnanců mohl dohlížet, jinak by dopustil poškozování vlastních zájmů. Česká televize vlastníka nemá. Zaměstnanci nejsou pod žádným tlakem. A na každou kritiku reagují pokřikem, že to oni jsou prý zárukou demokracie. Za takových okolností je prostě logické, že taková televize objektivní a poctivá být nemůže.

Už jste to zmínil. Plní Rada České televize správně své povinnosti?

Ne. A nikdo na to pořádně nedohlíží. Rada České televize, a teď mám na mysli nejen tuto aktuální radu, ale všechny její předchůdkyně, se vždy okamžitě nechá ochočit vedením televize a změní se z kontrolního orgánu v obranný štít. Rada má zastupovat diváky a poplatníky. Místo toho hájí vedení televize před kritikou diváků a poplatníků.

Jak podle vás zaručit nezávislost veřejnoprávních médií? A měnil byste něco na dnešním systému koncesionářských poplatků – tedy financování České televize?

Já bych Českou televizi zrušil. Žádné pozměněné financování nezaručí, že se opět nestane nástrojem v rukou nikým nekontrolovaných, neprůhledných zájmů.