Tak vás vítáme zpět doma. Uplynulo sotva deset dnů a je tady nový útok v Británii, tentokrát v Londýně. Je to podle vás důkaz vaší teorie o nemožnosti soužití dvou kmenů na jednom území?

Já k tomu předchozímu textu nemám co dodat. Víme, co je příčinou, víme, že jsme svědky války v přímém přenosu, víme, že ta válka je ulehčena existencí Schengenu a příčinou je záměrné míšení kultur a náboženství. Víme, že uplyne pár dní a bude následovat jiný útok ve Francii, Německu, Belgii, Rakousku, Makedonii. Víme, že EU už není našim přítelem, ale nepřítelem, který cíleně dováží mloky přes moře a chystá se nás trestat za to, že je nechceme krmit. Jak dlouho bude pan Povondra v klidu číst noviny a říkat, že nám se nic takového jako v muslimských státech západní Evropy nemůže stát?

Vrátil jste se z cesty mezi Teheránem, Jerevanem a Tbilisi. Tvrdíte, že důvodem, proč tam jezdíte, je, že toto území považujete za klíčové pro válku s islámem. Proč zrovna zde? Jak se ona důležitost projevuje?

Neřekl bych, že je to klíčové území, ale je velice poučné si uvědomit, co se děje v této oblasti, která není od nás tak vzdálená. Mimochodem, doporučuji všem tuto oblast navštívit. Ve všech státech na jih od Kavkazu se potkáte s příjemnými lidmi, Československo má tady pořád dobrý zvuk, budete přijímáni jako přátelé. Mám na mysli státy Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán i Írán. Gruzie a Arménie leží na hranici křesťanství a islámu, oba státy patří k prvním celkům, které přijaly křesťanství jako státní náboženství už krátce po roce 300 po Kristu. V Íránu se píše rok 1397 po Mohamedovi, všechny tři země patří mezi kultury tisíce let staré. V době, kdy tam se stavěly chrámy a kamenná města, u nás Kopčem tloukl mamuta šutrem. Ázerbájdžán je také státem s islámským státním náboženstvím, na rozdíl od šíitské verze v Íránu ovšem zastávají sunnitskou verzi.

Klíčové je toto území proto, že kdysi se islámská rozpínavost dostávala do Evropy třemi cestami – přes Iberii, přes Balkán a přes Kavkaz. První dvě cesty dnes byly prakticky opuštěny, protože v moderní době je jednodušší islamizovat Evropu vnitřně pomocí pátých kolon, kterými už je západní Evropa prošpikovaná. Proto je zajímavé sledovat tuto poslední oblast, která zachovává jasně vytýčené hranice mezi křesťanským a islámským světem. Je zajímavé být v horském průsmyku mezi jižní Arménií a Íránem, na jedné straně sledovat ženy zabalené do černých hader, na druhé straně ženy normálně oblečené, pijící v kavárně vinný střik a pochutnávající si na výborném vepřovém šašliku. Hranice mezi Íránem a Arménií je klidná a bezpečná, na rozdíl od hranice s Ázerbájdžánem a linií dotyku vojsk okolo Náhorního Karabachu.