Jak se díváte na demonstrace proti migraci a islámu, které proběhly v Praze a v Brně. Znamená to nějaké výrazné posílení pozice antiislamismu? 

Myslím, že jsou to naprosto nepřiměřené reakce a jsem přesvědčena, že jsou v rozporu s naším právním řádem a nesouhlasím s nimi. 

Při jejich organizaci šlo o celoevropskou koordinaci, uskutečnil se telemost a na akci se podílela i německá Pegida. Jak to vnímáte?

Tyto akce v Evropě skutečně probíhají a je potřeba říct, že se například o Pegidě velmi často hovoří v souvislosti s možností, že je finančně podporována Ruskem. Takové financování je velmi pravděpodobné i u některých českých subjektů, byť si to účastníci akcí sami neuvědomují. Hovoří se i o politických stranách nebo médiích, ale to musí prověřit zpravodajské služby. 

Věnují se tomu dostatečně? 

Myslím, že by se tomu měla věnovat ještě větší pozornost. 

Slovník řečníků na demonstracích byl výrazně tvrdší než dříve – padala slova jako kolaboranti, kreatury a výroky, že je některé politiky třeba ihned sundat. Jaký je to podle vás posun? 

Domnívám se že rétorika se přiostřuje a velmi tomu napomáhá atmosféra, kterou pomáhá vytvářet i prezident Zeman. Příkladem může být i nedávná „kauza kalašnikov“. 

Cílem útoku se včera stalo i centrum Klinika. Měla by být v prevenci násilí nasazena větší represe? 

Nemyslím si, že v tuto chvíli je na místě větší represe, ale spíše důslednost v aplikaci zákonů, které už nyní v české republice platí. 

Jaká je role médií v této atmosféře?

Rolí médií je, aby informovala otevřeně, a to na všechny strany. Média nesmí nic zatajovat; a tak jako je pro mě nepřijatelné, co se odehrávalo v Praze, tedy zmíněné včerejší demonstrace, stejně tak je nepřijatelné zastírání informací, které se týkají třeba trestné činnosti migrantů. Není možné se přiklánět ani na jednu stranu, média musí být věcná, objektivní a pokud možno spolupracovat například i s univerzitami a akademickými pracovišti, aby dokázala přesněji popsat, co se vlastně ve společnosti odehrává a jak radikalizaci předcházet. 

Na demonstracích padl i termín „pevnost Evropa“, ale zatím je nejasné, jak se EU bude konkrétně migrační krizi bránit. Co by měli aktuálně politici udělat?

K řešení migrační krize se musíme chovat odpovědně, jsou zde konkrétní nástroje a musíme je realizovat. Evropa například musí mít kontrolu nad vnější hranicí, musí mít přehled o tom, kdo do Evropy přichází, musí se tedy prověřovat všichni, kdo přicházejí, aby nebyli bezpečnostním rizikem. Stejně je nezbytné, aby evropské státy bojovaly s radikalismem, jaký jsme viděli i na demonstracích včera. Na druhé straně ode všech, kdo v Evropě žijí, musí evropské státy důsledně vyžadovat, aby dodržovali právní řád a respektovali zákony a hodnoty evropských zemí. 

Při demonstracích také byl cítit silný antievropský postoj, nedůvěra k EU. Jak by se k tomu měly vlády postavit, aby nedůvěra nesílila? 

Migrační krizi, kterou prožíváme, nemohou státy řešit jinak než společně. Evropské země musí zůstat jednotné. V některých oblastech, jako je předávání informací v oblasti bezpečnosti, musí Evropská unie posílit svou integraci, protože pokud nebudeme tyto informace sdílet a nebudeme vědět, kdo se v Evropě pohybuje, a pokud nebudeme spolupracovat v bezpečnostních otázkách, bude to pro nás mít velmi negativní dopady. V případě České republiky by například jen pád Schengenu měl nedozírné ekonomické důsledky, odhaduje se, že by přišla ztráta tří až čtyř set tisíc pracovních míst a velký nárůst nezaměstnanosti. 

Schengen už ale nyní zaznamenává omezení, zavádějí se kontroly na hranicích…

Schengenský systém umožňuje dočasně zavést hraniční kontroly a také umožňuje, aby státy, které nebudou zvládat kontrolu na vnějších hranicích Unie, nebyly dočasně součástí Schengenu. Často se v této souvislosti mluví o Řecku. Je také otázkou, zda v dohledné době vznikne jakási schengenská hranice na řecko-makedonské hranici a také, jestli tato opatření budou dočasná, nebo trvalá. Měli bychom si přát, aby byla dočasná a aby evropské země přijaly soubor opatření, jako je společná pobřežní a pohraniční stráž, smlouvy s Tureckem, návratová politika, která povedou k řešení migrační krize a návratu k fungování Schengenu. 

Můžete popsat váš pohled na migrační situaci u nás?

Myslím, že v České republice není důvod k obavám, počet migrantů u nás je výrazně nižší, než byl před deseti patnácti lety a podle mých informací jsou bezpečnostní složky připraveny na řešení situace, kdyby se zhoršila. Je naprosto nepřiměřené vyvolávat nějaké hysterické nálady.