Velkým problém nejen pro domácnosti, ale také firmy, je stále rostoucí inflace. Postupuje podle vás v boji proti zdražování česká vláda dostatečně rychle a razantně?

Pojďme se zasnít. Vláda má jasnou koncepci a vyhýbá se jednorázovým nesmyslným výstřelům podpory, razantně zamezuje spekulativním nárůstům cen pohonných hmot a dalších surovin a nezesměšňuje se zanedbatelným snížením spotřební daně na pohonné hmoty. Naopak, výrazně snižuje DPH na energie a potraviny. Neprodlužuje válečný konflikt vyzbrojováním cizí země ze státního rozpočtu místo mírové diplomacie a v čase hluboké krize a propadu střední třídy do chudoby není prioritou poslat desítky miliard zbrojařům na posílení armády. Má jasnou strategii uplatnit své dominantní vlastnictví ČEZ pro snížení cen pro české domácnosti a firmy a vůbec neuvažuje o nepromyšlených jednorázových podporách. Taková vláda také připravuje rychlý odchod z lipské burzy, zabrání cenovým spekulacím a lidem umožní odběr energií za reálnou cenu. Taková vláda není ovcí v evropském stádu a odmítne prosazování Green Dealu za cenu likvidace domácí ekonomiky.

A teď se probuďme, rozhlédněme se a odpovězme si, co z toho dělá vláda Petra Fialy, aby pomohla českým domácnostem a firmám v boji proti zdražování.

Kabinet Petra Fialy odmítá zavádění plošných opatření a argumentuje tím, že vláda musí pomáhat ohroženým skupinám obyvatel. Je to podle vás správný přístup?

Dogma o nepřípustnosti plošných opatření je vládou používáno účelově a je důsledkem její neakceschopnosti, tedy tím, že nemá žádný rozumný plán a drží se předvolební rétoriky a snahy šetřit za každou cenu.

Ale zatímco rychle, plošně a bez podmínek rozhodla o dávkách pro ukrajinské uprchlíky nebo o populistickém a směšném snížení spotřební daně na paliva, najít koncept fungující krizové podpory pro zasažené domácnosti jí trvá několik měsíců. Nakonec došla k plošnému jednorázovému příspěvku pět tisíc korun na dítě pro 1,1 milionu domácností a podařilo se jí vyrobit diskriminační paskvil s dopadem na nezaopatřené děti nad 18 let. Nehledě na to, že vláda dá nyní „dětem“ jednorázovou, téměř nic neřešící podporu na dluh, který budou splácet právě tyto děti. Vláda argumentuje, že plošná opatření živí inflaci, ale právě její neuvážené výdaje inflaci zvyšují.

Pokud bych měl být hodně rejpavý, tak se Petr Fiala snížil k tomu samému populistickému kroku, jako jím kritizovaný krok Andreje Babiše s příspěvkem pro seniory těsně před termínem voleb. Vláda Petra Fialy namísto jednorázových výkřiků podpory musí mít koncepční přístup. Proč se naši politici snaží vymyslet vždy něco „echt“ českého a nepřiznají, že model podpory v té či oné zemi je efektivní a můžeme ho převzít, například od Francouzů, Holanďanů, Maďarů.

Pro sociálně slabé rodiny a některé vybrané druhy firmy by měl být od srpna spuštěn speciální energetický tarif, který by měl pomoci zvládat vysoké ceny energií, ale zároveň motivovat k úsporám. Co si o tom myslíte?

V těch slovech je ukryta manipulace a vládní alibismus. Vyhlášením speciálního tarifu na energie vláda zároveň říká – pomůžeme vám, ale oblékněte se doma do svetrů, zapalte svíčky a zaveďte koupání maximálně jednou týdně nebo jedna vana na rodinu. Podobně jako doporučení představitele vlády k finanční tísní – tak si sežeňte ještě druhou práci.

Mnohem důležitější však je, že se opět nejedná o řešení příčiny, ale následku, na který vláda navíc nemá peníze. Při zachování současného systému, bez razantních změn, například vystoupení ze systému emisních povolenek, odchod z lipské burzy nebo alespoň prodávat pouze naše energetické přebytky, se bavíme o odhadovaných přes 20 až 50 miliardách korun, které vláda ani nemá. Možná právě proto chce paní Pekarová rozprodávat majetky státu.

Česká národní banka za poslední měsíce velmi rychle zvyšovala úrokové sazby, čímž však výrazně zdražila nejen hypotéky, ale také firemní úvěry. Nezpůsobí tento krok podle vás přeci jen další hospodářské problémy?

Nepovažuji se za ekonoma, ale sleduji, že současné kroky ČNB nepřispívají ke stabilizaci. Neustálé zvyšování sazeb zavírá cestu občanů k hypotékám, úvěrům a půjčkám. Zdražují se peníze pro investice firem, ale i na provoz podniků a promítá se to do zdražování a růstu inflace, takže efekt opatření je vlastně kontraproduktivní. Nemluvě o situaci domácností, kterým se blíží konec fixační doby již existujících hypoték a obávají se možných existenčních problémů, dalšího zadlužování nebo ztráty nemovitosti.

Vláda by v tomto ohledu měla působit hlavně stabilizačně a snažit se ve firemním sektoru svými výroky trhy uklidňovat. Pro domácnosti by měla zavést podpůrné programy na startovací bydlení a více zapojit kraje a města, která znají potenciál pro budování dostupného bydlení.