Na nedávné akci v Praze s názvem Den rebelů jste prohlásil, že růže není ideálním symbolem ČSSD, protože: „…vypadáme jako svaz zahradníků Evropy“. Jaký znak by podle vás byl trefnější, máte nějaký návrh?

Líbil by se mi původní znak, tedy ozubené kolo, klasy a převažující národní barvy, protože to jasně symbolizovalo základní hodnoty strany. Tedy zastupování zájmů lidí práce a národních zájmů. Bohužel při dnešní politice ČSSD by ale takový symbol byl nedůvěryhodný a směšný.
ČSSD se ze strany lidí práce stala stranou, která je pro své původní voliče nesrozumitelná. Což je ostatně vidět na preferencích. Neustálé přerozdělování peněz těch, co pracují, často těm, co nechtějí pracovat, původního voliče ČSSD štve.

Peskování lidí za názor, kdy je vymyšlen termín „předsudečná nenávist“, je něco jako návrat do minulosti. Chtít lidi stíhat za to, co si myslí, tu již bylo. Udavači a špehové dostali tímto zadání. Dobře to bylo vidět, když nedávno na severu Čech imigrant z Afriky zbil, okradl a znásilnil českou dívku – skoro ještě dítě. Místo aby Ministerstvo vnitra vedené ČSSD vystoupilo s rázným prohlášením, že udělá všechno pro to, aby se něco podobného už nikdy nestalo, tak vystoupilo s rázným prohlášením, že posílí sledování sociálních sítí a že jestli k tomuto případu budou mít Češi nějaké „blbé kecy“, tak je přísně potrestá. Chtěl bych, alespoň touto cestou, apelovat na policisty, aby se k těmto věcem nenechali zneužívat.

Do znásilnění té dívky také Ministerstvo vnitra tvrdilo, že v souvislosti s migrací u nás nejsou žádná bezpečnostní rizika, a dokonce, že vánoční betonové zátarasy v ulicích našich měst jsou prevencí proti teroristickým činům zešílevších českých důchodců. Pak se ovšem nelze divit, že Češi sociální demokracii už nepovažují za svou stranu, což jasně dokazují volební preference. Rád bych to změnil, ale věřím čím dál méně, že to je možné. Ta ideologická zaslepenost a urputnost části ČSSD je asi příliš pevná. Bohužel jde o ideologii zvrácenou.

Ministr vnitra a předseda ČSSD Hamáček ale nedávno odmítl přijmout do České republiky takzvané „syrské sirotky“ s tím, že jde o bezpečnostní riziko. Nejde o změnu k lepšímu?

Tento krok samozřejmě vítám a jsem rád, že to Honza Hamáček řekl. Čtrnáctiletému takzvanému syrskému sirotkovi bude za čtyři roky osmnáct a zkušenosti ze zemí západní Evropy ukazují, že lidé z těchto regionů nejsou ochotni či schopni akceptovat naše normy ani po několika generacích a že opravdu představují bezpečnostní riziko. Odmítnutí těchto lidi je ale jen gesto, protože Ministerstvo vnitra, ale také další ministerstva vedená ČSSD dál finančně podporují neziskové organizace, které mají v popisu práce podporu přesouvání lidí ze třetího světa do Evropy. A protože mezi zeměmi Evropské unie nejsou hranice, tak se to týká také České republiky. Jde o problém celoevropský. Nemám nic proti zachraňování lidí v moři, ale jsem proti jejich dovozu do Evropy, protože pokud si sem dovezeme Afričany, Afghánce, či obyvatele Blízkého východu, tak se z Evropy stane Afrika, Afghánistán a Blízký východ se vším, co k tomu patří. Mám pět dětí a dva vnuky a udělám vše pro to, aby se to nestalo. Ty, které vylovíme z moře, musíme dovézt zpátky tam, odkud vypluli, protože jinak to špatně skončí. Špatně především pro nás.

Současná vláda je v rozhovorech, které dělám, často kritizována za nehospodárné nakládání s penězi v době prosperity, ale také za nečinnost například kolem oprav dálnic, důchodové reformy a podobně. Nakolik s kritikou souhlasíte? A připravuje se vláda na případnou ekonomickou krizi?

Do jisté míry s touto kritikou lze z části souhlasit. Pokud jde však o kritiku takzvaného demobloku, je to od nich směšné. Když se někteří z nich podíleli na vládě, veřejnost to těžce odnesla. Oni jsou, řečeno s úsměvem, patlalové, co myslí jen na sebe. Zda se připravuje vláda na případnou ekonomickou krizi, ale nevím, protože nejsem členem vlády.