Jako místopředseda jste dostal na sjezdu nejvíce hlasů členské základny ČSSD. Čím to bylo? Vaším silným projevem?

Myslím, že je to spíše tím, že jsem reprezentoval mezi ostatními kandidáty komunální politiku v nejčistší podobě bez toho, abych byl spojen s vysokou politikou. Takže většina delegátů cítila, že naši zástupci v nejvyšší politice, ať už ministři, nebo poslanci, potřebují dostávat zpětnou vazbu z regionů a právě komunální politiky. Já jsem ztělesňoval právě tuto zpětnou vazbu pro vládní představitele.

Co říkáte na ten tým, který vzešel z 41. sjezdu ČSSD?

Z hlediska názorového spektra jsou zastoupeny hlavní proudy myšlení, které v sociální demokracii jsou. To znamená od Onderka jako zastánce konzervativnějšího myšlení a tradičních sociálních demokratů až po Petříčka, který je vnímán jako spíše proevropsky orientovaný liberální proud.

Z hlediska názorového spektra jsou zastoupeni všichni, kdo nějak sociální demokracii tvoří. Otázka samozřejmě je, zda s tím budou spokojeny všechny vlivové skupiny ČSSD, protože to není vždy totéž. Jedna věc jsou názory a druhá různé party, které vznikají. Ale myslím, že by ty party, kdy se lidé šikují tu za zemanovci, špidlovci, paroubkovci, haškovci… To je éra, na kterou dnes už sociální demokracie nemá čas, která jí nic dobrého nepřinesla a která podle mne končí. Dnes bychom na tyto partičky měli zapomenout a spíše se snažit být užiteční lidem. Z tohoto pohledu si myslím, že jde o krok správným směrem.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, na sjezdu ČSSD znovu řekla, že chce seniorům přidat 900 korun. Premiér Andrej Babiš s tím nesouhlasí. Důchodci mají dnes 38 procent průměrné mzdy a Maláčová k tomu řekla, že „i za Kalouska měli senioři více“. Je to tak?

Jestli tomu dobře rozumím, tak to vyjádření bylo ve smyslu, že tehdy byl lepší poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem.