Jaká je podle vás informovanost mladších lidí o minulém režimu. Myslíte si, že s nimi rodiče nebo učitelé na toto téma mluví? A co politici, dokážou informovat veřejnost?

Mnozí politici jsou s minulým režimem přímo či nepřímo svázáni. Podívejte se jen, jak se dnes náš vrcholný představitel snaží relativizovat agresi Moskvy vůči autonomnímu státu, jakým je Ukrajina. Bohužel u vesla sedí i mnozí další, kteří si zadali… Pak je hlas těch, kteří obhajují demokratické konzervativní či liberální hodnoty, jen pramálo slyšet. Navíc Kreml přes různé „dokumenty“, ale i přes sociální média pracuje na zatemnění pravé podstaty Pražského jara. Takovéto vidění světa je úsměvné, ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, že mladá generace vlastně o této době ví jen málo, pak ten úsměv poněkud ztuhne.

Mnozí rodiče dnešních mladých lidí se velmi rychle normalizovali a období po roce 1968 jim připomíná vlastní morální selhání. A informace od učitelů? Vždyť to je to samé. Žáci se na jednotlivých stupních školy dozvědí třikrát, jak se lovili mamuti, a na moderní dějiny „nezbude“ čas. Učitelé si tak často zjednodušují život, než aby se pustili do živých dějin. Co kdyby se jich žáci začali ptát, jak jste to udělali, že vás nevyhodili z práce?

Myslíte, že by se mohly události z roku 1968 opakovat?

V takovéto podobě určitě ne. Na druhou stranu jsme ale svědky dlouhodobě narůstajících imperialistických choutek šéfa Kremlu. Co začalo Čečenskem a Gruzií, nemusí skončit Ukrajinou a Sýrií. Putinovské Rusko dlouhodobě vede proti evropským zemím úspěšnou propagandistickou kampaň, množí se kyberútoky, vzdušný prostor pobaltských zemí je „navštěvován“ ruskými vojenskými letadly. Navíc Rusko se na Ukrajině zdokonalilo v hybridní válce. A tento druh špinavé války může být hrozbou, primárně pro Pobaltí. Co se týče nás samotných, jsme relativně daleko od ruských hranic – byť stále ve sféře ruského vlivu – nás ohrožuje především neschopnost vyrovnat se s normalizací, která se stala naším dalším morálním Mnichovem. Ve společnosti je patrná neschopnost čelit hulvátství těch, kteří si berou, aniž se ptají. Stále kolem sebe slýchám výzvy k občanské pasivitě, jak je ta politika špatná a slušný člověk se o ni nezajímá… To jsou skutečné hrozby.