Vláda má po dlouhých měsících konečně důvěru. Co říkáte na poměrně dost vyostřená jednání, která těsně před vyslovením důvěry probíhala? Jak hodnotíte například slovní přestřelky Miroslava Kalouska a Andreje Babiše? A co říci na chování demonstrantů u budovy Sněmovny, když se mezi ně Andrej Babiš snažil přijít?

Pro pana Babiše by bylo nepochybně ideální, kdyby mohl vládnout sám, tedy bez jiných partají. V tomto případě, jemu osobně, mu čas není na škodu. V podstatě by se tedy i dalo říci, že oněch 30 % voličů, z těch co volili, by byli neméně spokojeni, kdyby tomu tak bylo. Ale ideály demokracie jsou složitější a dávají možnost ochrany jiných názorů těch, kteří pana Babiše nevolili a volit ani nebudou. A třenice a vády? Animozity a hašteření? To je doprovodný cirkus, kterého je možná potřeba, a diskuse jakkoli vyostřená je součástí onoho demokratického pojetí různých vizí a názorů. Politiků i lidí na ulici. Tedy do této chvíle za mně osobně je to tak, jak to je, v zásadě v pořádku.

Kam s touto vládou, podle vás, náš stát směřuje? Jsou opodstatněné úvahy, že jde o konec první České republiky jak ji známe, že vzniká v podstatě nový politický režim? Jsme prý na cestě od parlamentní demokracie k poloprezidentskému systému. Mění se skutečně vše, co se v republice vytvořilo od roku 1989, a jak? Prohrála demokracie, nebo je právě Babišova vláda, jež byla ochotna makat i bez důvěry, to, co teď republika potřebuje?  

Dynamický, až mnohdy překotný vývoj je vidět všude, snad v každém oboru. Možná část voličů nejen u nás upřednostňuje kumulovanou moc jednoho muže. A jistě to není ku spokojenosti všech. Američané rádi budou vyprávět. Ale osobně jako tragédii to nevidím. Dějiny jsou plné toho, jak takové silné muže převálcují a nastolí jiný režim, který se zase nelíbí jiným voličům. Věřím, že ač pan Babiš sliboval, že zredukuje Parlament o polovinu a Senát „nebude“, ale takovou sílu nemá. Stejně jako prezident. Příliš mnoho jejich slov zamořuje mediální prostor, ale kokrhání zimu v létě nepřinese. Říká se, že demokracie prohrává od té doby, co má voliče. Ale pokud si stále můžeme vybrat a vyřadit „horší zlo“, bude plus mínus nějaký styl zastupitelského rozhodování platit, nehledě na mocenské choutky jednotlivých hráčů. Jsem optimista navzdory tomu, že mezi lidmi už je strach cítit.

Co vlastně vypovídá o našem národu, že u něj Andrej Babiš slaví úspěch? Sociologové tvrdí, že česky národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek. Je to tak? „Vyhmátl” to Andrej Babiš? A je to pro náš stát v důsledku dobře?

Asi by bylo namístě mluvit slovy oblíbených bajek. Zvěř chovaná v oboře se cítí bezpečněji a pastevec je rád, když je má pohromadě a pod kontrolou. Ti, co lítají nad větvemi a mezi stromy, vyřvávají si, co chtějí, jsou pro zvěř v oboře i pastevce nebezpeční. Připomínají jim totiž, že existuje něco, v čem těžko se vyznat, co je náročné nejen na pochopení, ale především na žití. Ale je to svoboda, která dává bílým černou nálepku. A neuchopitelná svoboda ukazuje, jak sociální opora v oboře může být bahnitá, s jistotami denně se opakujících rituálů. Ty jsou pro ukotvení pro většinu důležité, ba nejdůležitější. Pro menšinu nikoli. Budou-li se navzájem tyto party respektovat, začne pomalu docházet k rovnováze. A ta je zase nejdůležitější pro všechny. Krom pastevce, pochopitelně. A co by pak dělali pastevcovi vlčáci?  Ano, jako společnost jsme vyhmátnuti dobře. A ne, v důsledku to dobře není.

Když se podíváme na životní úroveň v České republice, ta podle oficiálních zdrojů roste. Jak vy to vidíte? A dokáže se náš stát postarat o samoživitelky, důchodce, sociálně slabé…?

Ano, roste životní úroveň. Neroste však vzdělání, neroste důraz na zvyšování duševní a duchovní úrovně. Nezvyšuje se důraz na zlepšování mentální úrovně, na zlepšování úrovně etické a charakterové. Společnost bude o pár tisícovek měsíčně na výplatě bohatší, ale pořád budeme silnějším ekonomikám koukat na záda a tedy i frflat a remcat. Otázkou rezonuje: co my, jako národ, dáváme Evropě či světu? A můžeme dávat víc? Ano, můžeme. Ale máme na to odvahu? Nemusíme jen kopírovat ostatní národy, které jsou historicky před námi. Nemusíme jen špatně se dopouštět plagiátů. Máme ve společnosti spousty skvělých nápaditých hlav. které nejsou připuštěny „k lizu“, není slyšet jejich hlas. Stát potřebuje jen jejich daně. A to je málo. „Egregory“ a lidé z laboratoří mozkových skupin by jistě našli schůdnou cestu, jak se lépe postarat o ty, kteří to sami nemohou, a najít jim cestu, aby mohli. Kdo chce, cesta se vždycky najde, to mě učili rodiče. Vaši určitě také... ale odpověď na tuto otázku by byla nad rozsah možného prostoru k mé odpovědi.

Obrovské pobouření vyvolal rozsudek ohledně kauzy H-System, kdy soud rozhodl, že se mají lidé do měsíce z domků vystěhovat. Co na to říkáte?

Škoda jen, že se tato kauza neřešila podobně jako dnes i před deseti lety. Škoda jen, že ti, co podváděli a miliardu ukradli, krom pana Smetky, dostali abolici od bývalého prezidenta. „Díky“ tomu se spousta kriminálních věcí vlastně nestala. A když se nestala, není z většiny co vracet. Soud soudí dle paragrafů, politici řádí před komunálními volbami, ošizení vyhlížejí pomoc. Vyleštěné zrcadlo naší společnosti. Pomůžou-li politici z našich daní jedné skupině, pomůžou i té druhé? Finančně se napálily obě. Jenže H-System je jen špičkou ledovce. Takže by se mohli o finanční kompenzaci přihlásit i další postižení z jiných, méně medializovaných kriminálních případů a podvodů? Otvírá se tím Pandořina skříňka kompenzací nepromlčených nepravostí a podvodů? A co dalších asi milion exekucí? A co podvodné exekuce? Nevím, nevím. Vím ale jedno – co je v médiích, to existuje, zbytek není tak důležitý pro sběratele voličských hlasů.

Mezi lidmi jsou až propastné ekonomické rozdíly. Někteří žijí doslova od výplaty k výplatě, nemají často ani na základní věci. Jak v tomto směru hodnotit těch téměř třicet let, které uběhly od sametové revoluce?

Propastné ekonomické rozdíly jsou všude na světě a zvětšují se. Bohužel tu už na začátku Klausovy reformy ekonomiky nebyl důraz na bohatou střední třídu. Jak známo, ta obecně táhne ekonomiku. Naše střední třída není bohatá a musí sebou pěkně mrskat, aby nebyla na hranicích chudoby. Tři, čtyři generace byly nuceny akceptovat rovnostářskou společnost, většina lidí pak má velký problém zorientovat se v novém, mnohem dravějším a agresivnějším prostředí, plus digitalizace a vůbec zrychlenější stav věcí okolo a kolem. Prožíváme fakt náročné období změn, s vysokým tlakem na psychiku a není to všechno jen a jen o penězích. Budeme-li se neustále srovnávat s ekonomicky silnějšími zeměmi, rychle spějeme k mentální devastaci národa, protože ty země nikdy za našich životů nedoženeme. Ale nepochybně bychom mohli nabídnout jiné nadhodnoty. Jo, abych nezapomněl, také závist nás pěkně drží za nohu, abychom se mohli nadechnout. A kdyby místní bohatí mohli část svého zisku nedávat státu, ale své obci, i to by se projevilo... a tak dále a tak dále... cesty jsou, jen chtít...