Kandidujete za SPD, Trikoloru, PRO a Svobodné na hejtmana Jihomoravského kraje. Je přitom známo, že v teoretické rovině jako ústavní právník jste spíše ctitelem uspořádání zemského. Pojďme si tedy na úvod vyjasnit, jak se díváte na samotný koncept čtrnácti různorodých krajů?
Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?Anketa
Rovněž je nesprávné umělé vydělování Prahy. Praha je přirozeným centrem středních Čech, avšak to není respektováno ve správním rozdělení státu. Praha i Středočeský kraj jsou oddělenými kraji. Dělá to problémy v územním plánování, když hlavní tahy začínají v Praze a pokračují ve Středočeském kraji, přičemž tam, kde silnice na hranici Prahy končí, musejí ve středních Čechách pokračovat. Dělá to problém ve školství, kdy pražské školy jsou přirozeným cílem řady dětí ze Středočeského kraje, a dělá to zbytečné problémy i v policii a dalších státních složkách.
Jihomoravský kraj patří k největším a také k nejpestřejším. Jeho hlavní město je mnohými považováno za svérázný inkubátor progresivních nápadů, naopak jeho venkov se prezentuje velmi tradičně až rustikálně. Jak vy vnímáte identitu Jihomoravského kraje?
Identitu jižní Moravy vnímám především jako identitu moravskou. A s Brnem máte pravdu. Jak ale říkal Karel Schwarzenberg – všude se najde určité procento blbců. My se na Moravě snažíme to lepší si ponechat a to horší poslat do Prahy, což se nám při vzniku Fialovy vlády dost povedlo.
Fotogalerie: - První po prázdninách
Jedním z fenoménů, které jižní Morava dala české politice, je i „lidová strana“. Dnešní KDU-ČSL byla původně moravským projektem a dodnes má podstatnou část voličů právě zde. V Brně má tato strana hejtmana Grolicha, který je ale současně jednou z tváří „liberálního“ křídla strany. Co říkáte na to, jakým způsobem tato fúze tradic a pokroku řídila kraj v posledních čtyřech letech?
Hejtman Grolich se nyní za lidovce stydí, protože je v kampani prakticky neprezentuje. Hlásí se k zelené barvě a z jeho jednání tradiční hodnoty moravského křesťanství nevyzařují. Chceme-li na Moravě hledat tradičního lidoveckého politika, a to politika velmi úspěšného, musíme se podívat do Zlínského kraje – na Jiřího Čunka.
Nedávno jsem hovořil s jedním polským ekonomem, který jako podstatný faktor ekonomického, stavebního a celkově rozvojového boomu, který Polsko zažívá v novém století, zmínil správní reformu provedenou Buzkovou vládou. Ta spočívala ve sloučení dosavadních správních celků, které měly kolem půl milionu obyvatel, tedy něco jako naše nejmenší kraje, do vojvodství. Ta mají kolem dvou až tří milionů obyvatel a dostala výrazně více pravomocí. Podle jeho názoru právě to podnítilo rozvoj, protože ani o velkých projektech se nerozhoduje ve Varšavě, ale v Gdaňsku nebo ve Vratislavi. Morava má asi tři miliony obyvatel, podobně jako polská vojvodství. Myslíte, že by reforma podobného typu mohla „odbrzdit“ rozvoj regionů, který se podle mnohých v poslední době v podstatě zastavil?
Morava se Slezskem má asi čtyři miliony obyvatel. K Moravě patří větší část Vysočiny, dále Dačicko a Slavonicko, Svitavsko a Moravskotřebovsko.
Polská, ale i francouzská reforma veřejné správy nám může být vzorem. Navíc Polsko vyřešilo i problém dvou významných center v jednom vojvodství, když mezi ně rozdělilo sídla vojvodských orgánů. I u nás vznikl Královéhradecký a Pardubický kraj ne jako výraz funkčnosti dvou celků, ale jako výraz rivality dvou měst, která od sebe dělí asi 20 km.
I na krajích je značné množství úřadů, které lze rozdělit mezi dvě města, aniž se musí dělit původně jednotný Východočeský kraj (krajský úřad, krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajská hygiena, krajská školní inspekce atd.).
Na bedrech krajů často leží praktická realizace zdravotní, sociální či školské politiky státu. Kraje jsou zřizovateli škol či nemocnic a provozovateli sociálních služeb. Pokud ale vláda dá do kapitol méně peněz, protože se rozhodne šetřit či mít jiné priority, dopadá řešení na kraje. Neměly by mít v tomto směru větší pravomoci a také disponovat větším dílem z veřejných prostředků určených na tyto oblasti?
Kraje či země by měly mít jednu třetinu výnosu ze všech daní. Mezi ně by se pak peníze měly rozdělit jen podle dvou kritérií – počet obyvatel a velikost území kraje. Bohužel současný systém financování krajů je nelogický a nepřehledný. Výraznou část tvoří různé dotace z úrovně vlády. Fakticky tak vláda vystupuje skrze peníze jako říšský protektor – hlídač nad kraji.
Ministrem pro místní rozvoj, který má mít pod palcem rozvoj regionů, je v této vládě Ivan Bartoš. Co říci na jeho působení?
Katastrofa. Ale co čekat od vůdce strany, která se svým názvem hlásí k námořním vrahům a lupičům. Trable s novým stavebním zákonem se čekaly. Složitost je ve spojení nové právní úpravy a digitalizace stavebního řízení. Ale šlo to jinak a lépe.
Chcete, aby se prezident Pavel ucházel o druhé volební období?Anketa
Už od monarchie víme, jak zavádět zásadní změny nerevolučním způsobem, netušíme-li, co vše nová právní úprava přinese. Za Habsburků byl nejvýznamnější právní počin s 1 502 paragrafy obecný občanský zákoník z roku 1811, platný v Rakousku dodnes. Byl psán pro celou říši a rušil rozdílné zvykové právo jednotlivých habsburských zemí. Ovšem tehdy byli opatrní a nemysleli si, že nové dílo je bezchybné. Proto vláda vybrala nepříliš významnou zemi – Halič, kde byl zaveden zákoník na zkoušku, aby se vychytaly chyby, a až po otestování jím František I. oblažil zbytek říše s výjimkou Uher.
Zavádíme-li radikální změnu pro celý stát, děláme pokusné králíky ze všech občanů. I komunistické vlády si toho byly vědomy. Když jsem nastoupil roku 1975 do základní školy, byli jsme poslední ročník staré koncepce výuky a po nás se učilo podle nové koncepce, známé množinami v matematice. I tato nová koncepce byla na vybraných základních školách zkoušena několik let, než se zavedla celostátně.
Kdyby vláda a pirátské vedení Ministerstva pro místní rozvoj znaly, jak se zavádějí zásadní změny v právu, zavedly by nový systém stavebního řízení nejdříve na rok v nejmenším, Karlovarském kraji. Zde by se napravily právní i technické chyby. Vybraný kraj by byl postižen chybami, ale vláda to může kompenzovat příplatky pro stavební úředníky v tomto kraji a financemi na přechodné personální posílení úřadů či školení. Zbytek státu by byl zmatků ušetřen.
Vrcholem neumětelství je vybrání 1. července pro začátek revoluční změny stavebního řízení. Na stavebních úřadech pracují běžní lidé a normální je mít děti, které mají prázdniny. V době zavádění zásadní změny je řada stavebních úřadů personálně oslabena tím, že si lidé berou dovolenou. Kvůli vládě Petra Fialy si lidé dovolenou nezruší. Již posunutí účinnosti na 1. září by vyřešilo poloprázdné úřady o prázdninách. Problémy při zavádění nového stavebního řízení by byly vždy, ale za jejich značný rozsah je vláda odpovědná.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Měly by kraje usilovat o to, být případně v rámci formátu Asociace krajů nějakou koordinovanou alternativou vůči vládě, usilovat třeba o nápravu toho, čím poškozuje občany?
Fialova vláda je nejhorší vládou od listopadu 1989. Vedení krajů, které nebude z Fialovy pětikoalice zmaru, může zachránit kraje, a tedy i stát před zhoubnou vládní politikou. Záleží na voličích.
Váš kraj, tak jako mnoho dalších, je příhraniční. Ale kandidujete s SPD, o které řada kritiků říká, že je izolacionistická a chce stavět hranice. Jak se tedy díváte na možnosti přeshraniční spolupráce v rámci regionu?
Fialova vláda torpédovala nadstandardní vztahy se Slovenskem. My je chceme rozvíjet. Jsme pro hranice proti nelegální masové migraci. Chceme však spolupráci se Slovenskem, Maďarskem i Rakouskem.
SPD je také jejími kritiky občas vyčítáno, že krajské volby pojímá jako boj proti vládě a zdůrazňuje „celostátní“ témata. Co jsou podle vás specifická témata vašeho kraje, která je třeba akutně řešit?
Zdůrazňování celostátních témat je správné. Nemůže totiž existovat dobře fungující kraj ve státě, který vláda vede ke zkáze. Za koncepční problém týkající se Brna a jižní Moravy vnímám to, že v Praze drahé kulturní instituce – filharmonie, opera, balet – platí stát. Na Moravě je platí města. Týká se to Brna, Olomouce i Ostravy. Stát podporuje nejbohatší město ve státě – Prahu, když Českou filharmonii i Národní divadlo zřizuje Ministerstvo kultury, ale to samé v podstatně chudších oblastech si musejí platit města. Brno zřizuje Národní divadlo v Brně, Filharmonii Brno a obdobně je tomu třeba v Ostravě. I toto by změnilo zemské zřízení.
Už několik týdnů jezdíte s kampaní po regionu. Jaká témata z toho, co slyšíte, dnes lidi pálí nejakutněji? A máte představu, jak jim z krajské úrovně pomoct?
Jsou to jednoznačně celostátní témata. Strach z Fialovy drahoty, jeho snahy zatáhnout nás do cizí války. Rovněž lidé mají hrůzu z důsledků politiky zeleného údělu.
Na druhou stranu vládní politika do působení samospráv zjevně zasahuje, v letošním roce to dokonce vedlo k vystoupení několika starostů a hejtmanů proti vládě. V čem podle vás tato vláda uškodila regionům nejvíce?
Největší vládní neštěstí spočívá v tom, že převzala ideologii klimatického alarmismu, z které vychází zelený úděl. V této politice se utápějí zcela zbytečně stamiliardy. Jsem odpůrce strašení klimatickou změnou. Změny klimatu byly vždy, což ví každý, kdo si ze základní školy pamatuje učivo o dobách ledových. Změny klimatu byly i v době, kdy na Zemi nebyl člověk. Nedávno byl publikován vědecký výstup o tom, že ledovec v Grónsku roztál před působením člověka na Zemi.
Lidé se mají změnám přizpůsobit, ne s nimi bojovat. Podíl kysličníku uhličitého v atmosféře představuje pouze 0,04 % a z toho se člověk podílí pouze 3 % (reálně tedy cca 0,0012 % a z toho je podíl Evropy pouze 8 %, reálně tedy 0,000096 %). Zbylých 97 % kysličníku uhličitého pochází z oceánů, sopečné činnosti apod. Kraj ani celá Evropa na změny klimatu nemá reálný vliv.
V zeleném údělu nesmyslně stát utrácí obrovské peníze. Díky zelenému údělu chudneme. Pokud od tohoto nesmyslu náš stát odstoupí, lze za ušetřené peníze vyřešit problémy celé Moravy i státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Místo krajského uspořádání zemské: Čechy, Morava, případně Slezsko?
autor: Jakub Vosáhlo
