Jaká jsou podle vás největší světová bezpečnostní rizika?

Jako vždy v historii jich je i nyní celá řada. Jako nejvýraznější však vnímám stále větší a větší militantnost islamistů. Ať už přímo na Blízkém východě, nebo u nás v Evropě a v Americe. Méně aktuálně ale dlouhodobě pak zvyšující se bídu světového Jihu, proti které politici ani média zdaleka nebijí na poplach tak, jak by si zasluhovala. A stále jako fundamentální hrozbu dnešního civilizovaného světa vidím finanční kapitál, který už není svázaný s výrobními prostředky. Tenhle kolos na hliněných nohou reaguje nepřiměřeně a někdy přímo hystericky. Důsledky si pak neseme na bedrech všichni bez rozdílu. 

Je podle vás možné, že se obchody přestanou dít v dolarech a nahradí je například čínský jüan?

Ale jděte… To určitě není aktuální. On je ten dnešní svět příliš provázaný. A čínská ekonomika také nemůže růst do nebe. Ty hrozby jsou schované úplně jinde, jak už jsem řekl v předchozí části rozhovoru.

Je podle vás udržitelná eurozóna, nebo má naději spíše vícerychlostní Evropa? Bude v Evropě přibývat separatistických a odstředivých tendencí?

Nu, zde bych potřeboval křišťálovou kouli. Já osobně na vícerychlostní Evropu nevěřím. Ale odstředivých tendencí určitě bude přibývat. Tak dlouho, dokud se světová ekonomika opět pořádně nerozjede. Ale kdy a za jakých okolností se tak stane, těžko říci. Ono je to všechno v dnešním světě opravdu zcela provázané.

Není kapitalismus přežitý systém a nevzniká postupně ve světě něco nového?

Není. Ani výhledově nebude. Zatím lidstvo nevynalezlo lepší fungující systém, samozřejmě za předpokladu současně fungující demokracie. Všechny ostatní systémy byly a jsou, uvažujeme-li vývojový interval posledního století, slepými uličkami.

Co říkáte současnému stavu, kdy Evropa zpomaluje na úkor například Číny, ale i dalších zemí, nejen jihovýchodních tygrů? Přesouvá se polarita světa?

Polarita světa? Myslíte-li tu bipolární, tak ta už zanikla před více než dvaceti lety. Nynější svět, viděný touto optikou, je multipolární, nebo jej také je možné vidět jako unipolární s nejrůznějšími krátkodobými odchylkami střelky. Krátkodobými ve smyslu kalendáře lidských dějin.

Blížíme se k nějakému zlomu civilizace, nebo jsou ti, kteří hlásí konec stávajícího světa, blázni a bludaři, jakých už tato planeta měla "neúrekom“?

Na tohle neexistuje racionální odpověď. Otázkou je, co je to vlastně zlom civilizace? Jak jej chápat? Nedávno vyšla reedice velmi zajímavé publikace s příspěvky celé řady špičkových vědců "Kolaps a regenerace“. Chápáno ve vztahu ke komplexním civilizacím. Velmi zajímavé a doporučuji každému k přečtení, byť je to poměrně objemné. On totiž každý kolaps něčeho je základem k obnově, tedy k regeneraci. Anebo také k něčemu zcela novému. Kdo kdy trochu přičichl ke geologickým vědám, dobře ví, že nejen civilizace, ale celá planeta a vesmír takto fungují. My se tu třeba můžeme dohadovat o tom, co udělá ten či onen krok ve světové společnosti a zatím si na nás Příroda "s ironickým úsměvem“ chystá nějaké to překvapení v podobě kataklyzmatu. Třebas výbuch "bomby“ v americkém Yellowstone. Nebo ještě hůř, z toho či onoho důvodu zastavení oceánských dopravníků, celoplanetárního systému oceánských proudů. A ono to tu v minulosti už párkrát bylo, že… A pak vždycky došlo k tomu, co označujeme jako "Velké vymírání“. Ale na jeho konci vždy stojí obměna života, jenomže v jiných formách. Pokud by tomu tak nebylo, nejspíš by se tu místo nás, savců, stále proháněly bytosti s přídatnými "mozky“ u zadku, bez kterých by nebyly schopné pohybu.      

Tato civilizace je vyloženě technická. Myslíte, že nám technika pomůže, nebo nás, jak se říká, ubije?

Která nebyla? Bez výroby stále nejnovějších a pokročilejších nástrojů bychom nebyli. Stále bychom zůstávali hluboko pod svým biologickým druhem Homo sapiens sapiens. Záleží pouze na nás, na lidech, zda nám to pomůže, nebo nás to zničí. Každá akce vyvolává protiakci. Jenom jaksi ty věci útočného charakteru bývají alespoň o krůček před obrannými. Bohužel, akcí bývá především útok, zatímco obrana protiakcí, tedy reakcí na nepříjemný podnět.

Jsou různé ekologické a další iniciativy podle vás jako "volající na pouti", nebo je to začátek určitého nového, a třeba i duchovního osvícení a přerodu?

Ono těch chmurných proroků vždycky bylo… U nás na jakubské pouti jich seženete za korunu litr. Jsou slyšet, protože jsme nastaveni vnímat mnohem více to, co nás poděsí, než to, co nás uklidní. Ale zase není dobré nedoceňovat varovné signály. Takže, nechme i chmurné proroky žít. Upozorňují nás sem tam i na něco opravdu nedobrého na světě. A vezměme si přitom i funkci médií. Od mnoha známých novinářů vím, že kdyby je napadlo psát převážně kladně či dokonce nekonfliktně, hodili by jim to šéfové na hlavu. Protože by klesla sledovanost a s tím i zisk. Vynecháme-li, samozřejmě, zjevně psychopatologické výlevy. Kupříkladu ve vašich diskuzích k příspěvkům jich bývá! Docela z toho bývám dost smutný, když vidím, kolik frustrace a zášti v lidech je. Zvlášť u nás, v České republice, s těmi jedinci s pupky nafouklými hladem, že? Tím ovšem zdaleka neříkám, že je tu všechno v pořádku. Klasické politické strany zklamaly a k moci se derou nečitelní jedinci, u nichž si, pokud se zamyslíme, můžeme být jisti jedinou skutečností: Že svou činnost nevyvíjejí pro nás, ale pro sebe. Ale přesto, demokracie je přece jenom ještě stále nepřekonaný a nepřekonatelný systém. Je krátkozraké zabíjet si ji svěřováním moci autokratům!

• Politika a společnost JINÝMA OČIMA