Ve svých rozhovorech se odkazujete na vliv bláznovství – nepovede taková lidská ztřeštěnost až k pomyslnému očekávání konce světa? Co by ho mohlo podnítit a čím by mohl být zapříčiněn?

Podle Bulletinu amerických jaderných vědců je dohlednost katastrofy s existenční hrozbou pro někoho nukleární válka, pro jiné klimatická změna, pro další nově nastupující a vnitřně disruptivní technologie nebo rozpad morálních hodnot současné civilizace či její přelidnění. V prvním případě jsme čelili této hrozbě už koncem druhé světové války, pokud by tehdejší Osa dosáhla na jadernou munici, v dalším pak během Kubánské krize či Vietnamské války a i v současnosti jsme pod vyhrůžkou držitelů jaderné výzbroje, která je v rukou často nekontrolovatelných bláznů – diktátorů. Konec světa, některými nazývaný Armagedon, je jedna ze zásadních otázek lidské přirozenosti, protože se o něm hovoří už v Bibli v kontextu s Božím soudem, který bude nad lidmi vynesen v souvislosti s předpokládaným druhým příchodem Ježíše Krista. Člověk má být souzen za to, jak naložil s božským poselstvím, které nám kdysi Ježíš svým životem zprostředkoval. Slovo poselství si pak můžeme explikovat jako civilizaci a jak jsme se s ní vypořádali?

Odpovědi na to by asi byly všelijaké. Jaké se naopak nejčastěji objevují v souvislosti s tím, co lidstvo čeká?

Bulharská Baba Vanga, přezdívaná Nostradamus z Balkánu, měla vize, které se často staly skutečností. Předvídala výbuch Černobylské elektrárny 1986, smrt princezny Diany 1997, nebo očekávala konec života v důsledku vymírání včel a před tím nástup Vladimíra Putina jako vládce světa, ale i nositele hladomoru. Na druhé straně vídeňský rodák, kybernetik Heinz von Foester, žijící od roku 1949 v USA, vydal v prestižním časopise Science 1960 studii o narůstajícím přelidnění s varováním, že člověk jednou zničí sám sebe. Aplikoval matematický vzorec s názvem „rovnice soudného dne“ s pomyslným koncem vývoje lidské populace kolem roku 2036, pokud se do té doby neomezí porodnost. Podle předpovědí OSN se ale populační růst zastaví až někdy kolem roku 2060, kdy na Zemi bude zhruba 10 miliard lidí. Poté se začne populace snižovat a vzhledem k technologickému pokroku nic nenasvědčuje tomu, že bychom těch 10 miliard nezvládli uživit, pokud ovšem bude dost pitné vody. To jsem popsal v jednom z předchozích rozhovorů o potenciálu zavedení povolenek.

Často zmiňujete Gaiu jako matku Země, považovanou za prvotní bohyni, jindy za matku přírody. Má něco společného s předvídáním a předcházením Armagedonu?

Gaia nepředstavuje pouze svoji vlastní fyzickou planetu Zemi, ale zastupuje i síly přírody, to znamená zákony a inteligenci, které existují na každé úrovni vesmíru. Pojednává o schopnosti pozemského systému regulovat svůj „globální metabolismus“, tj. procesů souvisejících s výměnou hmoty a energie. Země je chápána jako super-organismus, který je vitální ve fyziologickém smyslu tak, že udržuje celoplanetární prostředí pomocí vzájemného usměrňování existujících entit.

Jak se dá to vzájemné usměrňování co nejsrozumitelněji popsat?

Živá a neživá složka přírody se propojují do jediného řádu. Ukažme si možné propojení na hypotetickém příkladu dvojích květin – sedmikrásek, existujících ve fiktivním světě Daisy. Jsou to třeba černé a bílé sedmikrásky, které jsou schopny růst pouze v mezích určitých teplotních podmínek. Oba druhy mají obdobnou rychlost růstu, ale bílé odrážejí sluneční paprsky, a tím planetu ochlazují, zatímco černé sedmikrásky sluneční paprsky absorbují, a tím přispívají k oteplování planety. Černé sedmikrásky rozkvétají dříve, protože jsou schopny lépe absorbovat teplo. S narůstající teplotou se ale začíná dařit lépe bílým sedmikráskám, které se lépe dokážou vyrovnat s vysokou teplotou, protože jsou schopny odrážet teplo, a tak se dostatečně ochlazovat, čímž i zajišťují své přežití.