V loňském roce, v souvislosti s pokusem o převrat v Rusku a následným nevhodným výrokem ministryně Jany Černochové, jsme se dostali k atentátům na americké prezidenty. A přinesl jste zajímavé srovnání počtu zavražděných ruských a amerických vládců. Asi by bylo namístě si tato data zopakovat…

V Rusku byli od roku 1762 do roku 1918 zavražděni čtyři panovníci – císař Petr III. (svržen v červenci 1762 a po necelých dvou týdnech ve vězení zavražděn), císař Pavel I., jeho syn (zavražděn počátkem listopadu 1801), císař Alexandr II., jeho vnuk (zavražděn v listopadu 1881 při bombovém atentátu) a císař Mikuláš II., jeho vnuk (svržen v březnu 1917 a zastřelen s celou rodinou v červenci 1918).

Ve Spojených státech byli v letech 1865 až 1963 zavražděni čtyři prezidenti – Abraham Lincoln, James A. Garfield, William McKinley a John F. Kennedy.

Vzhledem k posledním událostem v USA si uveďme nějaké podrobnosti...

Abraham Lincoln (16. prezident) byl zavražděn 14. dubna 1865 během divadelního představení, přičemž pachatelem byl americký herec John W. Booth. Ten sice pocházel z jednoho ze severních států, ale byl sympatizantem Konfederace. Pachatel atentátu byl zastřelen na útěku o necelé dva týdny později. Prezident Lincoln byl atentátníkem zasažen do hlavy (za levým uchem) a zemřel na následky atentátu o den později.

James A. Garfield (20. prezident) byl těžce raněn 2. července 1881 dvěma výstřely, které na něho vypálil zhrzený příznivec Charles J. Guiteau na nádraží. Prezident Garfield zemřel na následky zranění 19. září 1881, přičemž jednou z příčin prý byl nehygienický lékařský postup v ohledání rány. Pachatel atentátu Guiteau byl po činu zadržen, v lednu 1882 odsouzen k smrti a v červnu 1882 oběšen.

William McKinley (25. prezident) byl smrtelně raněn 6. září 1901 při setkání s občany v Buffalu. Pachatelem byl anarchista Leon Czolgosz, jemuž se podařilo na prezidenta dvakrát vystřelit. Ochranka o síle asi padesáti mužů nedokázala vražednému útoku zabránit, atentátníka však málem utloukla a říkalo se, že jej před lynčem zachránil kategorickým příkazem sám těžce raněný prezident. Ten sice oba zásahy přežil, ale jeho zdravotní stav se začal rychle zhoršovat, a nakonec po osmi dnech atentátu podlehl. Vrah byl po velmi krátkém soudním procesu odsouzen k smrti a 29. října 1901 popraven na elektrickém křesle

John F. Kennedy (35. prezident) byl zasažen třemi výstřely 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu, přičemž téměř okamžitě zemřel. Oficiálně uvedeným atentátníkem byl bývalý mariňák Lee H. Oswald, jehož dva dny po zatčení zastřelil při převozu do vězení Jacob L. Rubenstein.

U Kennedyho vraždy jste nějaký opatrný ve vyjadřování...

Samozřejmě, nic jiného mi ani nezbývá. Okolnosti atentátu na prezidenta Kennedyho prošetřovala takzvaná Warrenova komise, která vydala svůj verdikt v září 1964 s tím, že Oswald jednal sám. Zpochybňování závěrů této komise se stalo ve Spojených státech, a nejen tam, doslova národním sportem, přičemž na tomto poli se vyžívá hlavně Hollywood. Například závěr filmu Skála z roku 1996 se Seanem Connerym a Nicolasem Cagem.

Abychom se oprostili od možného nařčení z dezinformací (nejen čert prý nikdy nespí), tak stačí uvést, že závěry Warrenovy komise částečně zpochybnil zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů v roce 1979.

Vražedný sobotní útok na bývalého amerického prezidenta Donalda J. Trumpa se naštěstí nezdařil. Opakuje se i v tomto případě situace?

Ano, v případě Ronalda W. Reagana (40. prezidenta). Neúspěšný vražedný útok byl veden 30. března 1981, pouhé dva měsíce po Reaganově nastoupení do funkce. Pachatelem atentátu, při kterém byly zraněny kromě prezidenta další tři osoby, byl John W. Hinckley. Ten byl soudem shledán nevinným kvůli nepříčetnosti. Byl umístěn na 35 let do psychiatrické léčebny, odkud byl v září 2016 propuštěn.

Máme tedy před sebou šest atentátů, z toho dva nezdařené. Co mají společného?

Myslíte kromě obětí? Všechny byly spáchány střelnou zbraní, což ve Spojených státech nepřekvapuje. Ve čtyřech případech šlo o útok z bezprostřední blízkosti krátkou střelnou zbraní. Ve dvou případech (Kennedy a Trump) byl útok pravděpodobně proveden dlouhou střelnou zbraní. Atentátník ve třech případech (Lincoln, Kennedy, Trump) mířil na hlavu, v ostatních případech na trup. Ve třech případech atentátník zahynul před soudním projednáním, dvakrát byl odsouzen k trestu smrti, jednou osvobozen. Takže důvodů pro spekulace bylo a je dostatečné množství. Předpokládám, že tyto se objeví také v nejbližších hodinách, dnech a týdnech.

Vzhledem k dosti ostrému rozdělení lidí na Trumpovy příznivce a nepříznivce se zcela jistě objeví „zaručené“ názory na objednavatele...

Použil jste hezké termíny. Myslím, že by mělo být právě teď uvedeno, že exprezident Donald J. Trump byl zasažen do pravého ucha a rána značně krvácela, což je prý u tohoto druhu zranění obvyklé. Je zjevné, že atentátník mířil na hlavu, což je sice poněkud komplikované, ale velmi účinné. Stačily dva či tři centimetry a pokus by byl úspěšný.

Nechcete se hned vyjádřit k případné naaranžovanosti? Určitě se takové názory objeví...

To jistě, ve volebním střetu se poslední době hodí vše. Máte možná na mysli klasickou detektivku Oznamuje se vražda od Agathy Christie, kde si pachatelka způsobila hojné krvácení z ušního lalůčku sama. Zde však máme nepříliš zkušeného střelce (pouhých 20 let), několik osob zasažených střelbou a ony dva či tři kritické centimetry v cíli, které rozhodovaly o životě a smrti. Záměrně minout hlavu a trefit horní část ušního lalůčku u tak impulzivní osoby, jako je Donald J. Trump? Nevím, zda by se takové akce odvážil školený snajper s rozsáhlou praxí a špičkovým vybavením. Samozřejmě je možné očekávat výkřiky typu „Pic ho!“, případně „celé si to naaranžovali“, stejně jako je možné očekávat tvrzení o zájmech druhé strany, vyjádřených parafrází klasického bonmotu „Je Trump, je problém, není Trump, není problém!“ Názorů z jedné či druhé strany se objeví přehršel. Takže bych spíše nabádal ke klidu a doufal, že se vyšetřování ujme někdo schopnější a zodpovědnější, než byl asi Earl Warren.