V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že souhlasí se sankcemi proti Rusku. Někdy má ale pocit, jakoby naše generace hleděla spíše na své peněženky, než na hodnoty jako je mír, svoboda a demokracie.

Myslíte si, že jsou podobné akce, jako je soutěž TOP Víno Slovácka vhodnou podporou našich vinařů?

Samozřejmě, že jsem rád, když v regionech probíhají akce, které dokážou zatraktivnit a lidem přiblížit kvalitní produkty. Ať už jsou to vinaři nebo obecně zemědělci a potravináři z daného regionu Čech a Moravy.

Máte představu, jaký je poměr domácího a dováženého vína?

Pokud se nepletu, tak zhruba polovina vína, které se u nás zkonzumuje, je z dovozu. Je ovšem otázka, co jsou statistiky a co skutečnost. Skutečnost může být v tomto ohledu ještě horší. Stále je ale velký potenciál, aby moravští vinaři dokázali mít na domácím trhu daleko silnější zastoupení.

Může tomu podobná soutěž napomoct?

Ať už jde o TOP Víno Slovácka nebo Salon vín, tak obecně tyto soutěže přispívají k povědomí spotřebitelů o tom, že se tady na Moravě umí dělat kvalitní víno. Za posledních dvacet let udělal sektor výroby vína obrovský krok dopředu nejen v kvalitě, ale i marketingu.

Jsou naše moravská vína konkurenceschopná s těmi, co dovážíme?

Myslím, že jsou stoprocentně konkurenceschopná. Svědčí o tom spousta ocenění, která dnes naši vinaři přivážejí ze soutěží v Izraeli či Francii. Možná máme ještě trošku hendikep, ale myslím, že to naši vinaři rychle dohání.

Od našich vinařů se přesuňme na východ od naší země. Souhlasíte se sankcemi vůči Rusku?

Jsme členským státem Evropské unie a rozhodně jsme nemohli mlčet k tomu, co se děje na Ukrajině. To, že došlo k anexi Krymu, je věc, kterou nemůžeme jen tak přejít. Mám někdy trošku pocit, že naše generace je už taková, že hledí spíše na své peněženky, než na hodnoty jako je mír, svoboda a demokracie. Vím, že nás to asi něco bude stát, ale myslím, že ani na toto bychom neměli zapomínat.

Po vyhlášení sankcí jste vyzval obyvatele země, aby při nákupech upřednostňovali české potraviny, ovoce a zeleninu od našich zemědělců. Lze naše potraviny dodávat přednostně do státních zařízení a jídelen?

Má to dvě roviny. Je třeba si uvědomit, že potravinářský trh je více než sto miliard korun. Do České republiky dovážíme potraviny za dvacet tři miliard. Bavíme se o tom, že naši výrobci do konce letošního roku nevyvezou dvě stě až tři sta milionů korun do Ruské federace. To znamená, že jenom při drobné změně našich návyků jako spotřebitelů a zohlednění, že při nákupu dám větší preference domácímu výrobku, tak těch dvě stě až tři sta milionů korun mohou naši výrobci bez problémů uplatnit na domácím trhu. Samozřejmě, že můj apel na veřejné instituce je opravdu apel, protože víme, že je tady nějaký zákon o zadávání veřejných zakázek. Jsou tady také určité vysoutěžené kontrakty.

Mně spíš jde ale o to, že pokud se mohu jako nákupčí nějaké organizace rozhodnout, jestli nakoupím kilo určitého výrobku při stejné kvalitě i ceně buď ze zahraničí, nebo České republiky, tak abych upřednostnil domácího výrobce. To je jediná účinná věc, co lze v tomto okamžiku udělat.

Už jste zaznamenali nějaký ohlas, reakci?

Zajímavé bylo srovnání, k němuž došlo minulý týden, kdy některá ministerstva porovnávala, jaký mají poměr potravin ve svých jídelnách. Například rezort Ministerstva zemědělství má produkty, z nichž se vaří, z osmdesáti procent z české produkce. Jsou ale rezorty, kde jsou na šedesáti procentech. Tam se ukazuje, že je možnost jít ještě nahoru. Má výzva byl také apel na kraje a obce, které zřizují školy, školky, protože by v této věci mohly také něco udělat a pomoct.