Před pár dny se u památníku na Národní třídě natřásaly politické figury, o nichž se čím dál častěji tvrdí, že si 17. listopad 1989 zprivatizovaly pro sebe, jako by na něm měly nějakou zásluhu. Jeden z mála politiků, kteří pojmenovávají věci pravými jmény, jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS, řekl nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Kdyby za socialismu nepostavili jaderné elektrárny, tak vůbec nevím, co bychom dnes dělali.“ Nestáváme se zemí, v níž čím dál méně produktivních lidí dělá na ty ve zbytečných úřednických pozicích, což tahle vláda vyšperkovala nevídaným množstvím politických náměstků na ministerstvech?

To není jen o dostavbě dalších jaderných bloků. Nebýt „totáče“ neměl by Klaus žádný polštář pro své reformy, neměli bychom žádné mosty ani přehrady, ani D1, která se začala budovat v roce 1967, do jejíž výstavby tehdejší režim nepřipustil ekologické teroristy, a ani velké nemocnice. Bydleli jsme v králíkárnách, jak hloupě poznamenal Havel. Hloupě proto, že každý neměl možnost bydlet na nábřeží s výhledem na Hrad. A pak také jako by nevěděl, že stejné králíkárny stavěli i na tom zidealizovaném Západě. Ne vše bylo na předchozím režimu špatné. Dnes se staví, ale jdete po Praze a vidíte samé skleněné budovy s nápisy „For rent“. Většinou se jedná o kancelářské prostory nebo honosné budovy bank a mezinárodních či nadnárodních společností a samozřejmě také hotelů.

Stavět bytové domy je investiční riziko. Poptávka by byla, ale nejsou peníze. Našetřit si na byt je pro dnešní mladé jen sci-fi, hypotéky jsou rizikem, protože není jistota trvalého zaměstnání, které může skončit nikoliv nedostatky zaměstnance pro výkon práce, ale krachem firmy. Zbývá jen nejistý podnájem, na kterém si mastí kapsy vlastníci domů nebo bytů. A pak sklady a zase sklady v okolí Prahy. Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem skladníků a tranzitním bodem v Evropě pro přepravu zboží. Zrušila se stavební plomba pro zamýšlenou trasu „DOL“. Signál pro developery, pro mne to byla nedomyšlená hloupost, co se vymstí. Kdo používá auto, třeba jen rekreačně, na vlastní kůži poznal, že naše silniční síť je přetížená. Kdo musí dojíždět za prací po D1 do Prahy nebo do Brna, zažívá denně horor. Kamiony přibývají stejně rychle, jako klesají procenta oblíbenosti naší vlády.