Blížíme se ke konci roku, jak tedy tento rok z hlediska ČR, české politiky hodnotit?

Promarněný rok. Nulové výsledky Fialovy vlády. Všechna čísla to potvrzují. Stačí porovnat naše procenta HDP, inflace či čehokoli jiného s procenty okolních zemí.

A co říci na naši zahraniční politiku?

Česká republika žádnou svoji zahraniční politiku nemá. Fialova vláda i prezident Pavel jsou ocáskové Washingtonu a Bruselu, a to jsem použitím té zdrobněliny k některým z nich ještě velice milosrdný, neboť to jsou spíš tragičtí ocasové. Když Fialova vláda nastupovala, vyslovil jsem bonmot, že zatímco Babiš se do bruselské řiti nořil spíše pragmaticky a neochotně, tihle výtečníci se namažou lubrikantem. Realita je ovšem ještě horší, protože do hry vstoupila ukrajinská válka a ti ocáskové si hrají na největší válečníky. Rovněž nový pan soudruh prezident coby maňásek v rukou svých loutkovodičů hájí namísto českých americké obchodní a velmocenské zájmy naprosto příkladně.

Poměrně zásadní informace pro mnohé lidi zazněla v těchto dnech a sice, že potraviny opět, na rozdíl od očekávání ministra zemědělství, oproti snížení DPH od ledna zdraží. Co na to říci?

Všechny ceny se odvíjejí od cen energií, takže snížení DPH o tři procenta lehce smažou zvýšené ceny energií. Nechápou to pouze ocáskové a ocasové. Ale máme štěstí, neboť náš ministr zemědělství je teolog. Třeba se za snížení cen potravin pomodlí.