Krátká, ale těžká otázka. Co se to vlastně děje na Slovensku?

O tom, co se děje na Slovensku po vraždě novináře Kuciaka a jeho snoubenky, už byla napsaná kvanta článků a postřehů, ze kterých jsou lidé evidentně značně zmatení. Politické zemětřesení vyvolané opozicí je zaměřené na emoce občanů, což dokazují demonstrace. Fakta jdou do pozadí. Strana SMER a současná vláda nemá moje sympatie, ale k problematice je třeba přistoupit s nadhledem, který u mainstreamových médií, novinářů a politologů absentuje.

V posledním rozhovoru jsme se bavili o tom, jak Fico opouštěl Visegrádskou čtyřku s tím, že se přimknul k tvrdému jádru EU. „Jeho snaha dostat se do tvrdého jádra EU mu může nakonec zlomit vaz, protože proti tomu vystupují nejen takzvaní extremisté, ale i lidé se značnými politickými zkušenostmi. Vzestup a pád Vladimíra Mečiara musí být pro Roberta Fica noční můrou,“ řekl jste. Co se od té doby změnilo?

Změnilo se mnoho. Po parlamentních volbách v Čechách posilnily nesystémové strany, mezi kterými vyčnívá euroskeptická a protiimigrační strana SPD Tomia Okamury. Prezidentské volby znovu vyhrál Miloš Zeman a moje obavy, že v Čechách se dostanou k moci síly nazývané pražská kavárna, se nenaplnily. V celé západní Evropě posilují euroskeptické a protiimigrační strany, nazývané politickým mainstreamem populistické, nacionalistické, extremistické, xenofobní, rasistické, fašistické a tak dále.

Projevem nové mainstreamové takzvané liberální demokracie Západu je snaha o zvrácení výsledků skutečně demokratických voleb, pokud volby nedopadnou podle představ politického mainstreamu. Příkladem za všechny je Miloš Zeman.

Dobře. Můžete přiblížit, jak to souvisí s tím, co se děje na Slovensku?

Z toho, co jsem popsal výše, vznikla situace, že by mohlo dojít k jakémusi restartu V4, který by ji posunul do pozice respektovaného, až obávaného subjektu EU. Je logické, že tento proces chce někdo nabourat a definitivně zastavit. I když je Slovensko malé, bez něho není V4 kompletní, proto Bruselu přišel vhod starý římský postup „divide et impera“ čili „rozděl a panuj“. Důvěryhodnost EU je na Slovensku jedna z nejvyšších mezi jejími členy, ačkoli celý systém dotací prostřednictvím eurofondů, poskytování grantů, lobbování a tak dále není ničím jiným než zákonem posvěcenou korupcí na nejvyšší úrovni EU.

Toto samozrejmě běžný slovenský občan nevnímá, on vidí jen obrovskou míru korupce a nezákonné přehmaty na Slovensku, které jsou však v principu jen důsledkem korupčního prostředí, které je důsledkem samotného systému fungování EU. Značná čast Slováků by proto upřednostnila i to, aby Slovensko řídila přímo Komise EU, Evropský parlament a Rada.

To, co jsem uvedl, je první stránkou mince. Její druhou stránkou je nevyzpytatelnost pana Fica. Projevovat se zároveň proevropsky a protievropsky je politika, která nevyhnutelně musela nakonec ztratit podporu bruselanů i antibruselanů. Robert Fico seděl na dvou tak vysokých židlích, až padnul ne na zadek, ale rovnou na hubu. Stačila vražda jednoho málo významného, ale mladého novináře a jeho snoubenky, čehož takzvaná bratislavská kavárna čili neziskovky a mediální mainstream v spolupráci s opozicí elegantně využily.

Co srovnávání s Majdanem?

Podobnost s děním na Ukrajině je až zarážející. Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU, ihned byl obviněný z korupce a dalších „zločinů“ (myslím, že za jeho éry též došlo k smrti nejakých novinářů) stejně jako ze střelby do demonstrantů a radikální menšina spolu s užitečnými idioty uskutečnila na Majdaně převrat za přímé pomoci západních činovníků. Dezorientované masy jen hloupě přihlížely.

Jak dopadla Ukrajina, vidíme v přímém přenosu. Fico se choval podobně, blouznil o jádru EU, zároveň se ale vzpíral v otázkách imigrace, Instabulské úmluvy či Dublinu IV. Nevyužil ani období, když SMER vládnul úplně sám. Most-Híd je sbírka zrádců a Slovenská národní strana je ze situace vyděšená, je neschopná přiměřeně reagovat. Slováci vůbec netuší, že se hrnou do nové totality s názvem liberální demokracie Západu. Když se konečně proberou a pochopí, o co jde, může být pozdě.