Neposlechnou, co volič chtěl? Příště budou Svobodní ještě silnější. Bývalý velvyslanec Sechter o Rakousku

02.10.2024 18:55 | Rozhovor

„Větší pravděpodobnost má ovšem koalice složená bez účasti Svobodné strany Rakouska. Tamní společnost a její reflexe hospodářské, sociální a zahraniční politiky však ovlivní konání každé budoucí vlády,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý český velvyslanec v Rakousku Jan Sechter. Ptali jsme se, jestli dokáže vítězná strana složit vládní koalici, ale i na další témata.

Neposlechnou, co volič chtěl? Příště budou Svobodní ještě silnější. Bývalý velvyslanec Sechter o Rakousku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Sechter

U sousedů poprvé vyhrála Svobodná strana Rakouska. Někteří čeští „demokraté“ a komentátoři médií hlavního proudu se děsí. Jsou takové obavy oprávněné?

Vyděšenost není program. Stranu svobodných je nutné poměřovat programem a dosavadními zkušenostmi. Předsedové lidovců a sociálních demokratů, kteří skončili na druhém a třetím místě, uznali jejich vítězství a vyjádřili se pro jejich právo zahájit jednání o sestavení vlády. Vyslovili se také pro to, aby vítězná strana obsadila funkci předsedy parlamentu. Není to psané pravidlo, ale tradice.

Žádný ostrý sanitární kordon tedy uvnitř rakouské politiky nevzniká, a tím spíše bychom jej neměli vytvářet jako sousedé. S Rakouskem spolupracujeme v EU, ale třeba i ve Slavkovském formátu (Česko, Slovensko, Rakousko). Od roku 2018 i na úrovni předsedů parlamentů. Bylo by chybou zrušit to jen proto, že se nám nelíbí vítěz voleb.

Nemají Rakušané stále migračně nejasného tápání Evropy a neustálého dotování, přestože jsou na rozdíl od těchto zemí neutrální, Ukrajiny penězi a zbraněmi, již dost jako voliči na Slovensku či v Maďarsku?

Chce to vrátit kompetence členským státům EU.

Migrační krize a její neřešené příčiny a důsledky sehrály svoji roli. Strana odmítá migrační pakt a chce společně s Maďarskem na své hranici střežit, přísnější tresty pro převaděče a efektivně vracet migranty. Vzhledem ke své kultivované neutralitě se Rakousko podílí na pomoci Ukrajině (a ve všech dalších ozbrojených konfliktech ve světě) výhradně v humanitární rovině. Na tomto principu volby nic nezměnily, v detailech se jednotlivé politické strany samozřejmě liší. Diskuse se vede o spoluúčasti na protiraketové obraně Evropy, na míře toho, jak má, či nemá Rakousko spolupracovat s NATO, a tradičně také o přednosti diplomacie před vojenskými řešeními všech konfliktů.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se však prosadila také s velmi zřetelným odmítnutím ideologicky motivované zelené politiky v Rakousku a na úrovni EU. V rakouských poměrech zcela nevídaně. Například veřejná hromadná doprava nemá být vnucována, klasické motorové pohony nemají být zakazovány. FPÖ také odmítá emisní poplatky z CO2 v dopravě a požaduje, aby energetická a klimatická politika neškodila hospodářství. Požaduje přísnější trestání aktivistů, kteří pod heslem záchrany planety blokují dopravní infrastrukturu. Nás může těšit, že v programu ani v kampani se neobjevily žádné útoky na nukleární energetiku. Úspěch slavil i požadavek zpětně prozkoumat covidovou krizi a její pozadí.

Ptám se proto, že ani aféra Ibiza, kdy se měli setkat vysoce postavení Svobodní s neteří jistého ruského oligarchy a domlouvat veřejné zakázky za podporu, nezabránila Rakušanům v této volbě...

Vyšetřování tohoto případu přineslo zklidnění do rakouské společnosti a samotná FPÖ nakonec vyšla z vyšetřování a soudního procesu lépe, než vypadala původní mediální kauza. FPÖ v ní byla prezentována jako nástroj jakési ruské špionážní akce.

Má vůbec Herbert Kickl alespoň nějakou naději, že složí koaliční vládu? Nedopadne to spíše jako po volbách v Česku v roce 2021, kdy přestože vyhrál, tak Andrej Babiš s ANO nebyl schopen koalice a vládu složili pak jeho protivníci?

Určitě se o to pokusí. Větší pravděpodobnost má ovšem koalice složená bez účasti FPÖ. Rakouská společnost a její reflexe hospodářské, sociální a zahraniční politiky však ovlivní konání každé budoucí vlády. Rozhodne-li se pro formát bez vítězných Svobodných, bude muset v klíčových tématech bezpečnosti, migrace a hospodářské politiky do značné míry reflektovat vůli jedné třetiny voličů, kteří jim dali hlas. Jinak bude v příštích volbách FPÖ ještě úspěšnější.

Už jsme hovořili o účelovém označování Svobodných za potomky fašistů. Poznatky o tom, že dost německých a některé rakouské strany zakládali bývalí nacisté, shrnul ekonom Radim Valenčík do věty: Fašisti volají chyťte fašisty. Je to přiléhavé?

Je to jednoduché nálepkování, které mělo smysl možná v šedesátých letech nebo když stranu Svobodných vedl Jörg Haider. Jeho požadavky na zrušení československých dekretů, tedy konfiskaci německého majetku a potrestání nacistických zločinců a kolaborantů, měly svoje reálné nositele z řad bývalých nacistů. To už je naštěstí pryč.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Foltýn

Chápu vás dobře nebo docela ostře kritizujete Foltýna, za kterým stojí tato vláda? Pro mě je šok, že by někdo, kdo je v ODS kritizoval něco, co tato vláda udělá. A obecně, co si vlastně myslíte o celé té snaze vlády vnutit lidem její názory a jakékoliv jiné eliminovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…