Neziskové organizace čekají těžké časy. Ministryně financí za ANO Alena Schillerová chce ušetřit tři z necelých čtrnácti miliard, které neziskovky dostávají od státu na svoji činnost. Myslíte si, že je potřeba omezit dotace do neziskového sektoru, nebo by stačilo lépe kontrolovat využití státních prostředků?

Kontrola je namístě vždycky, ale větší kontrola by měla být především tam, kde se rozděluje nejvíc peněz, a to je oblast sportu, sportovních klubů, sportovních neziskovek, protože tam se utrácí velké peníze a často podle mne nehospodárně. Stejně tak rozumím tomu, když se vydávají peníze ze státního rozpočtu na sociální služby, že by stát měl mnohem pečlivěji kontrolovat, kam peníze tečou.

Ale jinak bych byl dost ostražitý před tím nasazováním psích hlav neziskovým organizacím, protože podle mého názoru je nejefektivnější ten stát, který dokáže přenést část svých kompetencí na neziskovou sféru, aby nedocházelo ať již k přílišné závislosti na privátní sféře nebo k nějaké enormní etatizaci (zestátnění). A neziskové organizace a občanská sdružení mají veliký význam pro společnosti v celé řadě oblasti.

Takže kontrolu ano, je třeba vidět, jak jsou peníze vynakládány, ale rozhodně bych neomezoval financování neziskovek jen proto, že se vytvoří nějaká kampaň, nějaká atmosféra ve společnosti. To ostatní je podle mne věcí politické diskuse o tom, jaký stát chceme. Jestli chceme stát více etatistický, jestli chceme stát závislý na privátní sféře nebo jestli nám záleží na rozvoji nejrůznějších občanských a neziskových aktivit.

Když jste mluvil o tom, že do sportu plyne největší část finančních prostředků od státu, o jejich neprůhledném rozdělování vypovídají mnohé kauzy, například kauza náměstkyně ministryně školství a expředsedy fotbalového svazu. Jak si vysvětlujete, že premiér Andrej Babiš prohlásil, že právě sportu by se omezení dotací týkat nemělo? Má to logiku?

Samozřejmě že Andrej Babiš se snaží naskočit na vlnu nelibosti neziskovek, především těch, které se pohybují v oblasti starosti o menšiny, o integraci.