Opakovaně jste mluvil o tom, že problémem „manželství pro všechny“ je legalizace rozvoje center asistované reprodukce a experimentů se zárodečnými buňkami a embrii. Můžete prosím vysvětlit, jak to může ovlivnit?

Konečným prosazením tzv. manželství pro všechny bude zrušena poslední legislativní překážka masivnímu rozvoji privátních center asistované reprodukce, což jsou lékařské postupy a metody, při kterých dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami nebo přímo s embryi.

Současná česká legislativa umožňuje, aby se z České republiky stala velmoc pro poskytování umělého oplodnění cizincům. 

Podle mého názoru není namístě negace spojování surogátního mateřství a soužití homosexuálů, protože účelově pomíjí fakta.

Ano, Štrasburský protokol o lidských právech klonování lidí zakazuje. Jde však o papír, který nejspíše nebude dostatečnou bariérou pro vysokopříjmové.

Už při vyslovení této hypotézy o klonování lidí se musí normálnímu člověku zvedat žaludek. Ale to neznamená, že to nikoho nenapadne realizovat navzdory etice a úmluvám na papíře.

Přiznejme si, tak nějak toužíme všichni dát svým potomkům víc, než jsme měli a máme my. Chtít mít nejen své druhé „já“, ale teoreticky zplodit výrazně lepší „já“.

Věda už dnes umí něco daleko lepšího než jen klonovat. My už dnes umíme dědičnou informaci zárodečných buněk upravovat, vylepšovat. Připomněl bych třeba metodu genetického inženýrství CRISPR, která umožňuje manipulaci s genomem daného organismu. Vývoj člověka se jejím prostřednictvím může modifikovat v podstatě jako počítačový program.

Člověk se s nadsázkou stává Bohem a supluje přírodu, která původně pomocí přirozených mutací měnila tvory k obrazu svému.

Pokud budeme mít v rodinné anamnéze časná úmrtí našich blízkých na dědičnou chorobu, těžko budeme odmítat možnost její eliminace už před narozením vlastního potomka. Rodiče pochopitelně budou vždy chtít dát svým dětem největší šanci na co nejdelší, zdravý život.

V USA už dnes můžete jít legálně na kliniku, nechat si pomocí AI vybrat embryo, která vám ukáže genom s předpokládanými vlohami a nadáním, k umělému oplodnění.

Dnes jsou ale tyto zásahy cílené, radikálnější, podstatně rychlejší, a ještě nejsou generacemi vychytané falešné nebo slepé fylogenetické cesty.

Většina rodičů je vzhledem ke svým potomkům ambiciózní, někteří až chorobně. To se týká bohatých i chudých. Každý z nás se snaží obstát v souboji o místě na slunci.

Kdo z vás, heterosexuálů, pokud by mohl předem rozhodnout o budoucím zdraví nebo nadání svých dětí, by dokázal nabídku úpravy genetické informace odmítnout?