Zdá se, že začátek nového jízdního řádu je tématem především pro dopravce. Nebo máte pro cestující jako správce drážní infrastruktury také nějaké novinky?

 

Určitě ano. Hlavní zprávou je pro nás ukončení rozsáhlých výluk v jihomoravské metropoli, které trvaly po celou dobu platnosti stávajícího jízdního řádu a které souvisely především s instalací moderního zabezpečovacího zařízení na brněnském hlavním nádraží. Pro SŽDC to znamenalo vybudovat především dostatečnou infrastrukturu a také potřebné zázemí pro cestující na dolním nádraží. To totiž plnilo ještě důležitější roli než při předchozích velkých výlukách v brněnském uzlu. Přestože panovaly obavy, jak si s touto složitou situací poradíme, v tuto chvíli už mohu říct, že jsme i takto mimořádně rozsáhlou výluku zvládli, a to včetně závěrečného úplného přerušení provozu mezi hlavním a židenickým nádražím, které nastalo v posledních dvou týdnech celé výluky. 

 

Co vše se v uplynulých dvanácti měsících ve stanici Brno hlavní nádraží rekonstruovalo?

 

Tady je třeba říct, že šlo o souběh více stavebních akcí SŽDC. Už vloni v létě začaly rekonstrukce památkově chráněných mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici. Největší akcí byla samozřejmě rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v této velmi frekventované stanici. Současně vyrostla u šestého nástupiště velká budova, do které byla umístěna veškerá technologie a také pracoviště výpravčích. To vše umožnilo skoncovat s dosavadním stavem, kdy se provoz v celé stanici řídil pomocí už nevyhovujícího zabezpečovacího zařízení, navíc z několika míst včetně historických stavědel. Přestože projekt původně počítal s jejich demolicí, na základě požadavků veřejnosti a památkářů jsme zajistili jejich zachování. I přes uvedené změny jsme dokázali dodržet termín tak, abychom vše stihli do začátku platnosti nového jízdního řádu. 

 

 

Jaká zlepšení tyto úpravy přinesly?

 

Na prvním místě je třeba zmínit zvýšení bezpečnosti v celé stanici, kterou projedou denně stovky vlaků. Za této situace nám moderní zabezpečovací zařízení pomůže zrychlit stavění vlakových cest. Stanicí tak může projet více vlaků.

 

To je jistě dobrá zpráva…

 

To sice ano, ale hned musím jedním dechem dodat, že brněnské hlavní nádraží je dnes na hranici své kapacity, protože do něj míří prakticky všechny dálkové i regionální spoje mířící do krajské metropole. Proto především ve špičkách využíváme skutečnost, že se zde na každou kolej vejdou dva vlaky. Objednavatelé by přitom chtěli přidávat další vlaky. Nabízeli jsme jim možnost využít dostatečně upraveného dolního nádraží, ale nakonec tam pojede jen malý zlomek z celkového počtu vlakových spojů. 

 

 

Vlaky se naopak vrátí na trať, jejíž osud se zdál být ještě před nedávnem zpečetěný…

 

Ano, vyslyšeli jsme požadavky společnosti KORDIS, která organizuje integrovanou dopravu na jižní Moravě, a zrekonstruovali jsme tříkilometrovou regionální dráhu z Hrušovan u Brna do Židlochovic. Pravidelná osobní doprava zde přitom byla zrušena už před čtyřiceti lety, v roce 1979. Teď sem budou díky elektrizaci zajíždět přímé vlaky z krajské metropole, což přinese kvalitnější spojení jak pro obyvatele Židlochovic, tak díky novému přestupnímu terminálu i okolních obcí. Některé práce sice skončí až v příštím roce, ale na trati už úspěšně proběhla technicko-bezpečnostní zkouška, takže nic nebrání tomu, abychom zde 15. prosince obnovili provoz vlaků. A už teď mohu prozradit, že stejný model zavedeme za rok na nedaleké lokálce ze Šakvic do Hustopečí u Brna, kde je v současnosti provoz jen v pracovní dny. 

 

Čekají cestující také novinky v jiných regionech?

 

Samozřejmě. Například otevíráme novou zastávku Písek jih, která přiblíží železnici centru města. Výstavbu jsme koordinovali s píseckou radnicí, které opravila přilehlý podchod pod tratí a hned v sousedství vybudovala parkoviště pro cestující. Novou zastávku budou obsluhovat nejen všechny osobní vlaky na trati z Tábora do Ražic, ale také přímé spěšné vlaky, které nově spojí Tábor se Strakonicemi. 

Zlepšení nastane rovněž na západě Čech, kde otevíráme přesunutou zastávku Chrást u Plzně obec. Nyní se nachází na přímém úseku, to nám umožnilo vybudovat zvýšené nástupiště v normové výšce 550 milimetrů nad kolejí. Stejně jako v Písku zde vznikl bezbariérový přístup k vlakům a opět díky místní radnici také parkoviště.         

 

Na řadě míst probíhají velké rekonstrukční práce. Ty nějaká zlepšení nepřinesou?

 

Tyto investiční akce probíhají několik let a dost často se zlepšení, která přinášejí, projevují už v průběhu stavby. Platí to například o stanici Praha-Vršovice, kde v rámci výstavby čtyřkolejného koridoru směrem na Hostivař nyní otevíráme nové, čtvrté nástupiště. Po dokončení celé stavby se díky němu zvýší kapacita stanice a to umožní zavedení městské linky z Radotína do Běchovic. Pokročila rekonstrukce domažlické trati v uzlu Plzeň. Rozšíření o druhou kolej umožní zrychlit průjezd vlaků západočeskou metropolí od Prahy do Bavorska.

 

 

Od nového jízdního řádu se také rozšíří počet tratí, na kterých budou zajišťovat provoz jiní dopravci než České dráhy. Co to znamená z pohledu SŽDC coby správce infrastruktury?

 

Žádnou zásadní změnu to nepřinese, protože česká železnice je už delší čas liberalizovaná a vlastně všichni dopravci, kteří vyjedou na další tratě, už na našich kolejích působí. Se všemi tak běžně komunikujeme, například při přípravě jízdních řádů, kdy žádají o takzvané přidělení kapacity. Jednají především s objednavateli dopravy, tedy konkrétně Ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji, se kterými domlouvají bližší podmínky svých kontraktů. S námi řeší spíše požadavky na infrastrukturu související se zajištěním potřebného zázemí.