Jaká je současná nejaktuálnější situace na Ukrajině? Prospělo současné kyjevské vládě umožnění bezvízového styku s EU a získala tak „body navíc“ od svých občanů, a tedy větší sympatie? A co všudypřítomná obludná korupce?

Podle povrchního pozorovatele Ukrajina žije normálním životem. Potýká se s chladem a sněhem jako celá Evropa. Ve východní části pokračují ozbrojené šarvátky – ve čtvrtek, kdy jsem dostal tuto otázku, jich bylo 47, zahynuli dva vojáci, 8 bylo raněno. V Abdijivce bylo poškozeno elektrické vedení, což postihlo výpadkem proudu koksovnu a pět vesnic. Kyjevská strana požádala o dočasné příměří a koridor, aby bylo možné opravit elektrické vedení. Bývalého ředitele státního podniku Cehid GZK Nikolaje Martyněnka zatkli pro podezření, že v letech 2013-2016 bral úplatky – celková výše je uvedena částkou 17,28 milionu dolarů – za nezákonný nákup uranového koncentrátu od rakouské firmy Steuermann, ačkoliv ta ho nevyráběla, fungovala jen jako prostředník. Dostal možnost výběru, buď bude sedět ve vyšetřovací vazbě 60 dní, nebo složí kauci 300 milionů hriven – 1 hrivna rovná se 0,942 koruny.

Tento kurs mimochodem ukazuje, jak hrivna padala, ale v současnosti se ustálila – v roce 2012 byla za 2,6 korun, v roce 2015 za 0,89 Kč. Právě v pátek odpoledne jsem dostal mail z Kyjeva o tom, že jak Arsenij Jaceňuk, předseda strany Národní fronty, jejímž poslancem byl právě Martyněnko, tak on sám odmítají všechna vznesená obvinění jako lživá. Předseda Národního antikorupčního byra Ukrajiny (NABU) tím chce jen odvrátit pozornost od jiných skandálů, které provázejí činnost NABU, a získat popularitu. Podtrhují i to, že soudce solomenské čtvrti Kyjeva Bobrovnik je spojen s NABO a sám je smutně proslulý tím, že „pije alkohol a bere úplatky přímo ve své kanceláři“. Uvádím tento příklad obsáhleji z toho důvodu, že názorně ukazuje, jaké je současné podnikatelské prostředí v zemi.

Zajímavé bylo pro mne prolistovat Kroniku tohoto dne – 21. duben – od roku 2000, jak ji otiskuje pravidelně Ukrajinská pravda. Upoutala mě tam zpráva, kterou jsem tehdy nečetl: V roce 2016 prezident Porošenko podepsal zákon, podle nějž se zakazuje na Ukrajině promítání ruských filmů, natočených po roce 2013, či těch, které oslavují ruské vládní orgány.