Nedávno jste uvedla, že krize kvůli novému koronaviru paradoxně přináší i šance. Jaké šance se v této, nebo po této krizi nabízejí?

Krize často otevírají okno příležitosti. V našem případě se v tom pozitivním smyslu slova nabízí využít koncentrace změn ve světové ekonomice a přeměnit naši ekonomiku – posílit postavení domácích subjektů, pustit se do strategických otázek, jako je definice potravinové soběstačnosti a kroky k ní směřující. Platí ovšem, že řada ekonomických hráčů ví, že krize je výjimečná událost. A těch, kteří si naopak přejí zakonzervovat pozici České republiky v subdodavatelské pozici, taky není málo. V současné situaci, kdy se ukazuje zranitelnost dlouhých výrobních řetězců, se pro ně bude nabízet přesunout výrobu do střední Evropy, využít přetrvávajících nižších mzdových nákladů a prohloubit naše postavení subdodavatelské ekonomiky. Toto riziko je zcela reálné.

A jak šancí správně využít? Jaké zásadní změny by podle vás měly nastat?

Teď jsme stále ve fázi formulace, upřesňování a vyhodnocování nouzových opatření – sem patří třeba program Antivirus, podpory pro firmy a tak dále. Ale zároveň je patrné, že už nyní se mohou vytvářet podmínky pro strategické úvahy – v jakých podnicích by stát měl mít podíl, například. Jak podpořit a ochránit moderní české firmy, které v krizi ukázaly svou sílu – třeba v oblasti 3D tisku. Těmto tématům se nevyhneme.

„Bude nutná silnější role státu v ekonomice, ještě více se ukáže nesmyslný daňový mix, který dnes plní státní rozpočet. Jde o to, tu šanci využít,“ sdělila jste také. Máte na mysli rázné změny v daňovém systému? Jejich snížení, zvýšení, zjednodušení?

Kroky státu na podporu ekonomiky povedou nutně ke značnému navýšení deficitu a dluhu, a to nikoliv pouze v tomto roce. Jedna věc je, komu a jak stát pomůže, těch subjektů, které už dneska stojí s nataženou rukou, slušně řečeno, a mají pocit, že jejich zájem je veřejný zájem, není málo. Je ovšem třeba se podívat, kdo by nesl náklady státní pomoci – tedy kdyby ke změně daňové struktury nedošlo. Na příjmové straně státního rozpočtu vše stojí a padá s DPH, s daní, která nejvíce dopadá na nejchudší příjmové skupiny. A pak je tu zdanění zaměstnanců. To je daňový mix rozvojové země. Není možné, aby náklady obnovy ekonomiky nesly takovou měrou tyto skupiny. Musíme výrazně zdanit kapitál a posílit majetkové daně.