Jak hodnotíte přijetí nového občanského zákoníku vy a jak další odborníci? Vy nepovažujete občanský zákoník za kvalitní dokument?

Obsahuje mnoho velmi rozumných myšlenek a zpracovávali jej odborníci. Vychází z řady právních úprav, což se však v konečném důsledku projevuje i v terminologické nejasnosti a možná i v určitém vzájemném si odporování. Já sám jsem jednoznačně podporoval jeho přijetí v době, kdy jsem předpokládal přijetí stručného a jasného zákona a to i na základě dosavadních prací profesora Eliáše, vítal jsem možnost překonání některých nedostatků dřívější úpravy. Ta však pouze od doby, kdy měl nový občanský zákoník dle původních předpokladů nabýt účinnosti, byla více než třicetkrát změněna, což by se v případě jeho včasného zpracování vůbec nestalo.  Po seznámení s textem dříve navrhovaného zákona jsem jako osoba, která se o právo a spravedlnost dlouhodobě zajímá, stal jeho kritikem. Srovnávám jej s dřívější úpravou platnou za Československé republiky, ale i s nynějším zněním. Nepovažuji návrh a ani schválené znění zákona jako celek za šťastné řešení, přestože je v něm řada zajímavých a podnětných myšlenek a úprav. Slyšel jsem zajímavou otázku. Když jsou dobré stavební prvky čehokoliv, když něco staví odborníci, znamená to, že výsledek je kvalitní? Neplatí stejné i o novém občanském zákoníku? V té souvislosti si stačí připomenout výsledek popsaný Josefem Čapkem ve známém Povídání o pejskovi a kočičce nazvaném Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort. Nepochybuji, že pejsek s kočičkou něco uměli, že i použité suroviny byly kvalitní. Jaký byl však výsledek? Byl bych rád, když by srovnání výsledné kvality nového občanského zákoníku a jejich díla nesedělo. Nejsem ale o tom přesvědčen.

To je Vaše hodnocení občanského zákoníku. A co další odborníci?

Nepřísluší mi vyjadřovat názor odborné veřejnosti, mohu uvádět pouze svá stanoviska a upozorňovat na názory ostatních. Dá se snad říci, že zákoník byl přijat proti přání nezanedbatelné části odborné veřejnosti. Koneckonců stanovisko sněmu České advokátní komory to jednoznačně přes nesouhlas vládních představitelů potvrdilo. Podle některých byl nový občanský zákoník přijat za použití mocenských prostředků a sdělování zkreslených či nepravdivých údajů. Významní právní odborníci přitom proti tomuto novému kodexu opakovaně vystupují. Vzpomínám si např. na skvělý Právní zpravodaj, kdy v čísle 12/2008 vyšla odborná kritika návrhu zákona. Škoda, že se, z důvodů které neznám a o nichž nespekuluji, jednalo o poslední číslo tohoto odborného časopisu vydávaného C.H.Beckem. Ve svém článku v něm zveřejnila významná skupina právních teoretiků, vysokoškolských pedagogů a soudců Nejvyššího soudu kritiku návrhu tohoto zákona. Zdůraznila například po uvedení množství výhrad, že by bylo možno uvádět i řadu dalších příkladů nevyhovujících řešení ke zbývající části návrhu občanského zákoníku s tím, že s ohledem na celkovou koncepční nepřijatelnost návrhu to ani není třeba. Autoři potvrdili, že s návrhem jako celkem tedy zásadně nesouhlasí a jsou toho názoru, že by v této podobě vůbec neměl být přijat. Argumentovali, že pokud by se tak stalo, lze očekávat ochromení právní jistoty v oblasti soukromoprávních vztahů na několik desítek let dopředu. Přes zapracování některých připomínek do návrhu zákona dle mého názoru nedošlo k zásadní změně návrhu a pod jejich slova při drobné korekci textu bych se i nyní podepsal. I já jsem přesvědčen, že hrozba ochromení právní jistoty v oblasti soukromoprávních vztahů na několik desítek let dopředu reálně hrozí. Nebyla ale možnost dostatečně prosazovat kritické názory, neboť to byl právě ministr spravedlnosti pravicové vlády, kdo významně podporoval přijetí a rychlé nabytí účinnosti nového občanského zákoníku sloužícího nejen svou komplikovaností a rozlehlostí zájmům bohatých.

Mám tomu rozumět tak, že naznačujete, že nový občanský zákoník může být ekonomicky výhodný například pro bývalého ministra spravedlnosti, ale možná i někoho jiného? Jde o osoby působící v legislativní radě vlády?

Nový zákoník přinese množství peněz pro různé subjekty. Nechci to posuzovat. Každý rozumný člověk si vyhodnotí sám věc ne na základě řečí, ale konkrétních údajů. Je pravdou, že někteří členové legislativní rady vlády tuto problematiku přednášejí, vydávají publikace atd. a to vše v rozsahu, který by bez změny právního prostředí nebyl očekávaný a možný. V souvislosti se zákoníkem publikují pro specializovaná nakladatelství atd. Někdo musí takovouto aktivitu zaplatit, protože pro někoho nový občanský zákoník znamená významný příjem a pro jiného vydání. Účinnost zákona zvláště s ohledem na faktickou nemožnost kvalitní přípravy na novou právní úpravu bude mít pro mnohého vážné ekonomické dopady.

Proč vylučujete nemožnost kvalitní přípravy na novou úpravu? Nejde jen o lenost a nechuť sestudovat novou problematiku?

V žádném případě nejde o lenost a nechuť právníků se seznámit s novou právní úpravou. To je častá demagogie o líných právnících, na kterou se mnozí nachytají. Jde o nemožnost řádné přípravy a velké peníze, které změní majitele. Dám příklad. V ČR máme přes 11 tisíc advokátů. První podrobnější komentář k tomu předpisu má přitom vyjít až v prosinci letošního roku v nakladatelství C.H.Beck. Má mít sedm tisíc stran a stát asi 9970 korun. Pokud v běžném právním textu zhruba čtete a studujete jednu stránku 15 minut, tak to v praxi znamená, že než přečtete tento komentář, budete muset jeho studiu věnovat zhruba tisíc sedm set hodin. Pokud má nabýt účinnosti předpis v lednu 2014 a první komentář vyjít v prosinci 2013, tak i kdyby vyšel 1. prosince, tak to máme do nabytí účinnosti zhruba 700 hodin. V praxi to pak znamená, že ten první komentář si právníci nestačí vůbec přečíst, i když by vyšel v ohlášeném termínu. Při běžném pracovním režimu osmi hodin denně by jej četli téměř denně celý kalendářní rok. To je absolutně vyloučené, i když by byl studující sebeochotnější a vůbec nespal. Navíc se nemění jenom občanský zákoník. Dochází k rušení řady předpisů, jiné se novelizují a to samozřejmě na poslední chvíli. Nejde o zanedbatelné množství předpisů. Zejména na advokáty z menších kanceláří nemá kdo dělat a musí se nějak živit. Proto si myslím, že mnozí z nich podpořili můj návrh. Nikdo jim zatím nevysvětlil, jak se mohou vůbec připravit při takovém přístupu vlády, který od schválení nového občanského zákoníku pozorujeme. Prostě se nemohou včas připravit i při sebekvalitnější právní úpravě. Nás, co dřívější odbornou literaturu studují léta například pro potřeby výuky našich vysokoškolských studentů, není tolik. Navíc potřebujeme sestudovat související předpisy přijaté na poslední chvíli, které za Rakouska-Uherska či Československé republiky neplatily a jejich vzájemné vazby. Samotné technické možnosti vylučují oprávněnost tvrzení, že se na nový občanský zákoník může v tak krátkém čase připravit nejen laická, ale i odborná veřejnost. V právu navíc platí, že když se sejdou dva právníci, tak bývají často tři názory, tudíž by to chtělo i další oponentní komentáře, ale ty neexistují. Osobně možnost řádné přípravy na nový občanský zákoník pro zcela krátké období pro seznámení s odbornou literaturou považuji až na unikátní případy u běžných advokátů za iluzorní.

O jakých „vážných ekonomických dopadech“ hovoříte? 

Ekonomické aspekty nejsou zanedbatelné a někteří se dokonce domnívají, že jde o hlavní cíl přijetí a prosazení nového občanského zákoníku, podobně jako ekonomické aspekty hrály hlavní roli u prosazování některých jiných projektů. Pokud první podrobnější a již ohlášený komentář vyjde a bude stát přibližně deset tisíc korun a přitom advokátů je 11 tisíc, tak jenom na pořízení těchto exemplářů musíme počítat s částkou zhruba sto miliónů. Ne každý advokát si uvedený komentář koupí a tak náklady na první vydání budou ze strany advokátů na tento předpis nižší. Logicky budou následovat další vydání a tím i další výdaje nejen advokátů. Bude se měnit i další literatura. Změn bude mnoho a každý advokát bude muset vyměnit téměř celou svoji knihovnu. Na druhou stranu si odbornou literaturu nebudou pořizovat jenom advokáti, máme i státní zástupce, soudce, daňové poradce, máme celou podnikatelskou sféru a i zde budou zapotřebí nové zákoníky v různém rozsahu a velikosti komentářů. Dokonce budou i neprávníci-běžní občané potřebovat znát nový občanský zákoník a budou si jej a zejména související literaturu často kupovat. Značná část odborných učebnic souvisejících s právem přestane být použitelná. Odhaduje se, že v České republice v právu působí asi 50-80 tisíc právníků. Některý z nich si koupí třeba i jiný komentář. Některá vydání budou používat různí právníci. I přes případné využití jedné publikace více osobami se jedná o značné částky a kvalitní přípravu na nový občanský zákoník stihnout menší advokátní kanceláře dokáží skutečně pouze výjimečně, pokud vůbec. Mluvit o stamilionech, které budou vynaloženy v nejbližších několika letech v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, je možná podcenění skutečných výdajů a přerozdělovaných prostředků.

Můžete odhadnout výdaje běžného advokáta spojené s účinností nového občanského zákoníku?

Nedovedu. My již nyní chodíme na školení – průměrná cena školení je dva až čtyři tisíce korun za jeden den. Čestnou a velmi vzácnou výjimkou mezi pořadateli je za relativně velmi nízké ceny nevýdělečná Jednota českých právníků. Její školení však samozřejmě bývají brzo vyprodaná. Advokát nebo jiný praktik bude muset školení u tržních pořadatelů absolvovat několik. Vyměníme podstatnou část odborné knihovny. Dá se tak odhadnout, že minimální výdaje pro jednoho advokáta se budou pohybovat v řádech desítek tisíc korun. Na sněmu ČAK dokonce jeden z advokátů, jehož jméno znám, upozorňoval a rozčiloval se v kuloárních diskusích, že již vynaložil v souvislosti s novým občanským zákoníkem 150 tisíc korun. Jeho tvrzení nepovažuji za přehnané. Veliké částky vynaloží nejenom advokáti, ale později i naše veřejnost.

Proč i veřejnost?

Jde nejenom o náklady na literaturu a školení. Je samozřejmé, že naše veřejnost si nebude kupovat nový občanský zákoník v komentářích, ale naroste význam právníků a potřeba různých nových příruček atd. Účinnost nového občanského zákoníku prospěje některým velkým advokátním kancelářím, kde na jedné věci bude moci spolupracovat více advokátů. To pravděpodobně pro veřejnost přinese zdražení právních služeb, když činnost advokátů navíc bude mnohem náročnější. Není bez zajímavosti, že hlavní autoři nového občanského zákoníku často přešli do velkých právních kanceláří, které se mohou velmi intenzivně věnovat právě tomuto kodexu, což také bude znamenat, že klienti se budou do těchto kanceláří stahovat. Riziko zneužití odborných znalostí poroste a potřeba ochrany před nekorektním jednáním naroste. Lidé půjdou k odborníkům, pokud na ně budou mít. Cena právních služeb ve velkých kancelářích je často dražší, než u advokátů z malých kanceláří. Riziko chyb při nové úpravě je pochopitelně větší. Dá se odhadnout, že zhruba dvacet let se bude stabilizovat judikatura a řešit, co nás čeká a co které ustanovení nového občanského zákoníku vlastně znamená.  Takže proto říkám, že se jedná o mimořádné částky ve prospěch určité skupiny subjektů a to zejména ve prospěch velkých subjektů. Je velká škoda, že si toto vláda neuvědomuje. Nebo snad ano? Není snad pochopitelné, kdo se staví proti odložení účinnosti nového občanského zákoníku a komu nabytí jeho účinnosti přinese výrazný prospěch?