Ve Francii několik týdnů trvá odpor hnutí žlutých vest. To, co začalo požadavkem nezvyšování daní u pohonných hmot, pokračuje přáním po vyšším zdanění nejbohatších Francouzů a voláním po úlevách pro obyčejné Francouze. Jaký je váš názor na protest?

Vše vzniklo spontánně a je opodstatněné.

Prezident Emanuel Macron už přišel s ústupky. Ze všeho nejdříve má dojít ke zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně. Důchodcům, kteří vydělávají méně než dva tisíce eur, se nemají zvyšovat sociální odvody. Třetím opatřením, které by mělo platit už od ledna, je vynětí odměn za přesčasy ze zdanění. Bude to stačit?

Stačit to v žádném případě nebude. Nechci se vracet až k francouzské revoluci, ale Francie je jiná než Česká republika. Francouzi jsou daleko bojovnější. Vědí, že žijeme jenom jednou a je potřeba si uspořádat život tak, abychom ho prožili co nejlépe. K tomu je potřeba mít i slušný příjem a slušnou životní úroveň. Pan prezident Macron i svou vizáží je zástupce bohatší skupiny Francouzů. Myslím si, že se nechoval slušně k těm, kdo pracují manuálně. Jeho reformy byly přijímány ze začátku dobře, ale povýšeneckým jednáním proti sobě popudil společnost.
Připomenu, že radil i České republice, co má a nemá dělat, a to samozřejmě slušný a skromný politik nedělá. Na jedné straně nás Francouzi poučovali o pařížském protokolu a o likvidaci problémů zelené politiky a různých ústupcích v rámci atomových elektráren, a pak vlastně řekli, že to musejí zaplatit ti nejchudší. A ti se proti tomu vzbouřili.
Já osobně si myslím, že Francie je z tohoto pohledu první zemí, která, aniž to poctivě řekla, vypověděla pařížský protokol.