Sobotní demonstrace na podporu Zemana se zúčastnila asi tisícovka lidí. Co si o této akci myslíte?

Na celé akci mě nejvíce zaujalo, kdo vlastně přišel Miloše Zemana podpořit. Když Prahou znovu zní hesla Čechy Čechům a Nic než národ atd., není k tomu co dodat. Snad jen – kvalitu politika poznáte podle toho, jakými lidmi se obklopuje a jaké lidi oslovuje.

Podle řečníků prezident jako jeden z mála nabízí řešení uprchlické krize. Nabízí? Nebo je to, jak mu někteří vyčítají, populismus?

Já jsem upřímně řečeno z úst Miloše Zemana zatím neslyšel ani jedno slovo, které by naznačovalo, že má v rukávu nějaký trumf v podobě realistického řešení migrační krize. Musíme si uvědomit, ať už máme názor na příčiny a řešení migrační krize jakýkoli, že se Česká republika zavázala respektovat mezinárodní smlouvy a na jejich základě uprchlíci jednoduše mají právo na azyl. Musíme jen najít takové řešení, abychom dokázali odlišit uprchlíky od ekonomických migrantů a snížili bezpečnostní riziko na minimum. Zároveň je třeba, abychom cítili alespoň minimální solidaritu s dalšími členskými zeměmi Evropské unie, vždyť nemůžeme přece jen brát štědré evropské dotace a sami nic nenabízet. Ale o ničem takovém Miloš Zeman nehovoří. Naopak. Podněcuje v lidech strach a negativní emoce. V minulosti si takto zahrával nejeden politik, ale v učebnicích dějepisu si o nich nepřečteme nic hezkého.

Na akci byl přítomen i Miroslav Sládek, bývalý poměrně hodně kontroverzní politik, co to podle vás vypovídá?

Mám pocit, že Miloše Zemana poslední dobou chválí především politici, které spojuje jedno: není jim cizí extremismus a patří do politického hrobu. Ať už je to Tomio Okamura, nebo ještě hůře Miroslav Sládek. Zřejmě mají pocit, že si podporou Zemana koupí jízdenku zpět na politické výsluní. Ale jak už jsem zmínil, jestli Miloš Zeman cítí potřebu kupovat si popularitu za takovouto cenu, červené trenky na Hradě nám brzy stačit nebudou.

Demonstranti provolávali hesla jako „Čechy Čechům“, „Nechceme multikulti“. Co byste těmto demonstrantům vzkázal?

Takováto hesla jsme slýchali v první polovině devadesátých let, kdy jsme byli mezinárodně nechvalně známí pro často veřejně projevované extremistické postoje. Naštěstí pak se věci obrátily a mnohem více nás svět vnímal skrze tolerantní postoje Václava Havla. Bohužel pro dnešní dobu je příznačné, že příznivci těchto idejí jsou opět „pravdoláskaři“ a evropské hodnoty, jako jsou tolerance, pluralita a svoboda, se opět ocitly na vedlejší koleji. Uvědomme si ale, proč někdo hlásá extremistické postoje. Chce v lidech vyvolat strach. S ustrašenými lidmi se lépe manipuluje. Je pak snadné získat jejich přízeň. Přece nemůžeme být tak naivní, abychom to neprohlédli.

Zeman má na migrační krizi, uprchlíky ... poměrně vyhraněné názory už delší dobu. Jaký to podle vás dělá obraz našemu státu v zahraničí a co z jeho výroků vás nejvíce „nadzvedlo“?

Mrzí mě, že netolerantní postoje opět dělí Evropu na Východ a Západ. Byť i na Západě se najde řada politiků, kteří dokážou migrační kartu umně využít, vidíme to aktuálně například na regionálních volbách ve Francii. Jenže v Evropě je velmi ojedinělé, že tyto nesnášenlivé postoje reprezentuje představitel nejvyššího úřadu v zemi.

Přes 11 tisíc lidí podepsalo petici a výzvu, že by se měla zvážit ústavní žaloba na hlavu státu pro údajnou velezradu, které se měl prezident podle zástupce těchto signatářů prý dopustit údajnou proruskou propagandou, kterou podle nich šíří. Senát to zamítl. Co si o tom myslíte?

No, popravdě, škoda že to nevyšlo. Všichni ale víme, že institut velezrady je spíše teoretickým ústavním strašákem než reálnou hrozbou. Prozatím jsme v novodobé historii nepotřebovali tento nástroj využívat – snad s výjimkou prezidentské amnestie Václava Klause, jenže tam šlo spíše o výsledek politického boje než o reálné ohrožení státu. Považuji za velmi tragické, že jsme se vůbec do této situace dostali a zřejmě i dostávat v budoucnu budeme, protože radikalizace Miloše Zemana podle mého souvisí s jeho snahou ukázat národu, že má dost politických sil obhájit svůj mandát i napodruhé. A ke svému znovuzvolení se nebude štítit použít jakýkoli – i ten nejkontroverznější – prostředek.

Jak hodnotíte „přestřelky“ mezi prezidentem a premiérem? Zeman nedávno například řekl, že dostává spoustu dopisů, ve kterých si lidé přejí odvolání Sobotky, což on ovšem udělat nemůže. Také osočil Sobotku, že svým postojem k uprchlické krizi ohrožuje bezpečnost České republiky. Na druhou stranu zase Sobotka říká, že Zeman popisuje rizika, ale neříká návrhy řešení.

V tomto případě stojím jednoznačně na straně premiéra. A to i přesto, že s ním v mnoha věcech nesouhlasím. Je evidentní, že premiér si je vědom své politické odpovědnosti, kdežto prezident nikoli. Navíc sám bych ty spousty dopisů rád viděl. Já také dostávám řadu dopisů, které ale říkají pravý opak, že ten, kdo je „mimo mísu“, je právě Miloš Zeman.

Sobotka také řekl, že Zeman šíří nenávist, a kriticky se vyjádřil o jeho vystoupení 17. listopadu. Jak toto Zemanovo vystoupení vidíte vy?

Už z toho, co jsem řekl, je patrné, že s premiérem souhlasím. Je tragické, když politik začne využívat k získání podpory takto morálně nízké nástroje místo toho, aby nabízel využitelná koncepční řešení. Jenže ta bohužel často tak populární nejsou. Ale i to patří k politice. Nemůžeme přece prosazovat jen to, čím si dokážeme koupit voliče. Musíme cítit nějakou odpovědnost k veřejnosti.