Při návštěvě Kyjeva prezident Emmanuel Macron upozornil, že krizi není možné vyřešit během pár hodin rozhovorů. Myslíte si, že napětí mezi Ruskem a Západem bude trvat měsíce, nebo už skončí?

Samozřejmě že krizi nelze vyřešit za několik hodin rozhovorů, a už vůbec ne jen rozhovory mezi Francií a Ruskem. Žádné vojenské řešení nepřichází v úvahu. K řešení povedou jen mírové kroky diplomatů a politiků a v této souvislosti je dialog mezi Macronem a Putinem pochopitelně vítaný.

Zaznívá stále častěji pojem nová bezpečnostní architektura Evropy. Je načase přejít k nějakým zásadním změnám? A mělo by k nějakým dojít?

Ano, souhlasím, že je nutné se znovu zabývat bezpečnostní architekturou Evropy, neboť naposledy se o ní jednalo v Helsinkách v roce 1975. Od té doby se mezinárodní situace obrovsky změnila. Neexistuje Sovětský svaz a řada dalších zemí. Jsem stoupencem vskutku zásadních změn, které vezmou v potaz jak bezpečnostní zájmy Evropské unie včetně střední a východní Evropy, tak i Ruské federace.

Moskva od Západu žádá garance, že se Ukrajina kdykoliv v budoucnu nestane členem Severoatlantické aliance. Členské země NATO však takové ujištění dát odmítají. Vy ze svých bohatých zkušeností vidíte nějaké řešení? Co říkáte na myšlenku „finlandizace“ Ukrajiny?

Moskva žádá od Západu to, co poslednímu sovětskému prezidentu Gorbačovovi slíbili v letech 1990–1991 prezident George Bush a kancléř Helmut Kohl a zvláště tehdejší ministr zahraničí James Baker. Tyto sliby jsou prokázány v nedávno odtajněném dokumentu, který obsahuje záznamy desítek těchto rozhovorů. Západ tenkrát slíbil, že se NATO neposune „ani o píď“ směrem na východ, což bylo porušeno včetně našeho vstupu do NATO v roce 1999. Členstvím v NATO by se na Ukrajině dostala vojska NATO až k ruské hranici, čehož se Moskva obává.

Myslím si, že Západ bude i nadále zdůrazňovat, že Ukrajina má právo si vybrat vojenskou alianci, do níž chce vstoupit, ale současně na konkrétní žádost Kyjeva bude reagovat mlčením a odkazem, že nejsou splněny všechny podmínky.