Před ohroženou demokracií v České republice varovali návštěvníky debaty v libereckém Fryčově knihkupectví publicista a politolog Bohumil Doležal, předseda Klubu na obranu demokracie, a mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, který nyní vede server Svobodné fórum. Doležal v úvodním slově mluvil o politické a společenské krizi. „V čem se zhmotnila? Problém slabé Nečasovy vlády byl v tom, že ČSSD byla schopná její činnost úplně paralyzovat, ale zároveň nebyla schopná ji svrhnout legální parlamentní cestou,“ uvedl. Z toho důvodu byl politický boj přenesen na ulici, do různých protestních akcí. „Vznikla spontánní vlna lidové nespokojenosti. Říkám tomu velká protikorupční revoluce,“ sdělil. Jejím prvním projevem bylo podle Doležala zvolení Miloše Zemana prezidentem.

„Když se stal prezidentem populista s autokratickými sklony, orientovaný očividně na Moskvu,“ okomentoval. Druhou věcí byl podle jeho slov spektakulární přepad úřadu vlády, po němž následoval pád Nečasovy vlády. „Dodnes nebyla ta obviněná dostatečně prokázaná,“ domníval se Doležal. Po několikaměsíčním působení úřednické vlády jmenované prezidentem Zemanem ve volbách těsně vyhrála ČSSD před hnutím ANO. „Hnutí ANO je velmi specifický politický útvar, který tu předtím nebyl. Na jedné straně mohutný koncern, na druhé silná politická strana a navíc ještě mediální impérium. Je to jakýsi vetřelec v demokratickém systému,“ ohodnotil ho. „Babišovo hnutí je postaveno na jednoduché ideologii. Posledních 25 let nám vládli politici, kteří nemakali a kradli. Teď přicházíme my, obyčejní lidé, abychom udělali pořádek,“ upozornil.

Dnešní situace je podle Doležala další etapou zmiňované krize, která vyvrcholí volbami do Poslanecké sněmovny. „Výsledkem voleb v roce 2013 bylo to, že pravicové strany byly marginalizovány a téměř zničeny. Hlavní konflikt se nyní odehrává ve vládě. Babiš jde tvrdě po ČSSD,“ povšiml si. Rýsuje se podle něj nový model. „Pojmenoval bych ho Babiš a sedm trpaslíků. To znamená, že tu bude jedno silné hnutí a pak malé strany. ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, KSČM, STAN a Okamura. Ti budou mít mezi pěti až deseti procenty. Z nich si Babiš bude vybírat, s kým vládu udělá,“ zaprognostikoval si. Co nyní dělat? Podle Doležala jsou tři možnosti – aktivismus, nechumelismus, realismus. Sám je stoupencem politického realismu, který bere na vědomí, že naše politické strany jsou slabé a nedokonalé. Což znamená, že potřebují kromě kritiky i podporu a pomoc. „K tomu, aby dokázaly plnit svoji nezastupitelnou roli. Aby politika znamenala řešení konfliktů a zájmů ve společnosti v duchu spravedlnosti a snižování hladiny nenávisti ve společnosti. A aby společně dokázaly čelit vetřelci, tedy Babišovu hnutí. Což je teď hlavním problémem,“ vysvětlil.

To, co teď probíhá, je něco, co přesahuje veškeré představy o míře korupčního jednání

Velkým a nesmlouvavým kritikem Andreje Babiše je Pavel Šafr. Ten v úvodním slově hovořil o médiích, jaká byla dříve a jaká jsou teď. „Vpádem Andreje Babiše do Mafry, vydavatele MF Dnes a Lidových novin, se úplně změnila pravidla. Člověk může třeba dělat reportéra a zároveň uskutečnit rozhovor s politikem, který je jeho zaměstnavatelem. To nechápu. Je to absurdní. Z mého hlediska je to totéž, jako by učitel na gymnáziu učil sám sebe a pak se zkoušel. Není možné z hlediska naší profese, aby místopředseda vlády vlastnil noviny a řídil je,“ uvedl. Co je na tom podle něj ještě absurdnější, je fakt, že Babiš patří mezi tisíc nejbohatších lidí světa a je srovnatelný majetkem s arabskými šejky obchodujícími s naftou. „Babiš zbohatl na obchodování se státem. Takhle vznikají oligarchové. Měl náskok před ostatními díky svému předrevolučnímu zařazení. Pracoval v podniku zahraničního obchodu, byl nomenklaturním komunistou. Díky tomu věděl, jak přijít k majetku,“ konstatoval.

Andrej Babiš se podle Šafra snažil už od začátku svého podnikání udržovat excelentní vztahy se špičkovými politiky. „U některých se mu to podařilo a díky tomu realizoval některé své obchody. Například rok ho nechal Miloš Zeman vládnout v Unipetrolu, aniž za něj zaplatil při nedokončené privatizaci. Podle znalců tam proteklo na tranzitních cenách při obchodech Unipetrolu a Agrofertu kolem 20 miliard korun. Kde zůstaly peníze? V Agrofertu,“ upozornil. To, co tady probíhá, je podle Šafra něco, co přesahuje všechny možné představy o míře korupčního chování. „Je také změněná situace ve veřejnosti. Lidé říkají – vždyť už má všechno, on už nemusí krást. To je opravdu nádherný,“ posteskl si a popsal, jakou praktikuje Babiš inovaci. „Sedí na obou stranách stolu. Jako ministr financí má pod sebou Čepro, které nakupuje biopaliva. Agrofert biopaliva vyrábí. Z řepky. A pak ji sám sobě prodává. A kolem toho jsou politické elity, média a říkají – voličům to nevadí, tak se to asi smí. Nejsou na to zákony, že se to nesmí. Ale civilizovaná společnost nepotřebuje mít na všechno zákony. Ona ví, že se některé věci vůbec nemůžou dělat,“ domníval se. „Jsem zastáncem toho, že si tohle nemáme nechat líbit,“ vysvětlil. Atmosféra v zemi je podle něj hodně odlišná od té v devadesátých letech a lidé se hodně bojí. „Bylo tady mnoho problémů a skandálů. Když si ale uvědomím, jaká míra svobody panovala ve společnosti, tak mně se po té době stýská,“ prozradil Šafr.

Ze života Andreje Babiše – poslední SMS v 0:20, první ranní ve 4:40

A nejen to. Prozradil i pikantérie z působení Andreje Babiše. Třeba jeho Facebook. Tam se objevují komentáře každé dvě hodiny, vždy v celou. „Za tím je neskutečný marketingový stroj. Něco kolem čtyřiceti expertů, kteří se tím zabývají. Znám člověka, který píše ty statusy. Jmenuje se Prchal. Bere 150 tisíc a ještě se tím vytahuje. Za tahleta díla. Někdo jiný – třeba pan Hanč – dělá statusy na Twitteru. Jiní dělají billboardy, další Primu a Novu. O Mladou frontu a Lidové noviny je postaráno,“ sdělil s tím, že je to neskutečná síla, kterou si žádná jiná politická strana nemůže dovolit. „V parlamentních volbách teď půjde o všechno. Andreje Babiše zvolí nanejvýš třetina. Jde o to, aby se ty ostatní síly hlásící se k demokracii uměly zorganizovat a spojit,“ přál si Šafr.

„Když za výraznou částí médií stojí jedna silná firma spojená s politickým angažmá a za dalšími několika médii stojí oligarchové – kteří sice nemají politické angažmá, ale obchodují se státem a vydávání novin není jejich primárním zájmem – z mého hlediska svoboda a šíření informací je narušená,“ domníval se a přidal historku z doby, kdy byl šéfredaktorem Reflexu, který kritizoval Andreje Babiše. „Volal mi majitel pan Křetinský. Prosím vás, Pavle, kdybyste mi dopředu brnknul, když budete psát o Andreji Babišovi. On mi pak v pět hodin ráno volá,“ prozradil Šafr a přidal postřeh k Babišovu spánkovému režimu. „Poslední SMS posílá v 0:20 a první ranní ve 4:40, kdy Andrej vstává.“ A s tím má Křetinský problém, a nejen proto, že ho Babiš budí brzy ráno. „Oligarcha Křetinský obchoduje s plynem z Ukrajiny, energie jsou regulovány a k tomu je vždy potřeba ministr financí. To znamená, že jejich vztahy musejí být dobré,“ vysvětlil s tím, že to je konkrétní příklad úbytku svobody, který sám na sobě pocítil. „Je toho ale mnohem víc. Kolik různých registrů bylo zavedeno, že je možné se z jednoho místa podívat na vaše zdravotní karty, účty, zároveň vás sledují kamery. Takhle se stát dokáže postarat o to, že se všichni budeme chovat naprosto správně. A to je totalitní režim. K němu postupně směřujeme,“ je přesvědčen Pavel Šafr.