Čemu se právě teď věnujete?

Právě se věnuji přípravě na příští týden, kdy je jednání Sněmovny, a kontrole toho, co se projednává na Radě Evropské unie, protože to si myslím, že půjde o jeden z nejdůležitějších summitů.

Kvůli rozpočtu Evropské unie?

Je tam více věcí, protože summit se netýká pouze rozpočtu, i když je rozpočet hlavní částí. Rozpočet nakonec nějakým kompromisem prošel, ale dále se samozřejmě bude řešit také green deal, nový pakt o migraci, takže se bude projednávat více důležitých věcí.

Evropský rozpočet původně vetovalo Maďarsko a Polsko, kterým se nelíbila podmínka, že státy musí dodržovat zásady právního státu. Evropská unie nakonec ustoupila a peníze jsou podmíněny nezávislostí justice. Jak jste jejich protesty vnímal?

Dalo se čekat, že to k tomu dospěje, protože Evropská komise v Maďarsku a Polsku dlouhodobě kritizuje chování v otázkách právního státu. Dalo se čekat, že nějaká blokace nastane. Takové věci by měl dozorovat Soudní dvůr Evropské unie, protože i přesto, že Evropská komise tvoří legislativu a legislativní návrhy, nemyslím, že by měla být jediná, která bude svévolně legislativu vyhodnocovat. To by nemělo být v rukou úředníků komise. Pokud by měl někdo řešit legislativu a rozhodnout, zda se dodržuje, měl by to dělat Soudní dvůr Evropské unie.

Domnívám se, že podmínka byla správná a mohlo by se to do budoucna týkat například i nás, a to nikoliv otázce právního státu, ale pokud se opět zavedou kvóty na migraci. Pak bychom opět mohli být nabádáni: Vezměte nějakou část migrantů nebo vám nedáme peníze z rozpočtu. 

Juncker zdraví Orbána: Přichází diktátor

To je jedna z hlavních výtek Evropské unie, že čím dál více zasahuje do samostatnosti a rozhodování států právě různými podmínkami, příkazy a podobně. Souhlasíte s tím?

Nemyslím, že by Evropská unie nějak více zasahovala. Samozřejmě jsme v nějakém stupni integrace, některé státy se integrovaly více, některé méně. Evropská unie to řídí správným směrem, nicméně rozhodovací pravomoc nesmí být dána pouze komisi. Měl by existovat kontrolní mechanismus a Evropský parlament na to nestačí. Takže pokud je někde rozpor, jak by státy měly sledovat legislativu navrženou Evropskou unií, respektive Evropskou komisí, měl by to být právě Soudní dvůr Evropské unie, kde by měly tyto rozpory končit a kdo by měl rozhodnout. Ale nemyslím, že by dnes přecházelo z členských států více pravomocí na Evropskou unii jako celek. To by s tím státy musely souhlasit, rozhodovací pravomoci existují podle Lisabonské smlouvy a nezměnily se.

Velké problémy kvůli migraci má Francie, Rakousko, Švédsko a další státy. Migrace se spojuje s útoky a radikálním islámem, který v Evropě existuje. Jaký je váš názor na nařízení, která zavádí Francie – například omezují působení zahraničních imámů, zavádí povinnost dětem navštěvovat francouzskou školu a tak dále. Je nutný takový zásah?

Je nutné oddělit dvě věci. Oddělit náboženství, jakým je islám, od radikálního islamismu. Islám jako takový je náboženství a určitě nenabádá k vraždění. Je jako každé jiné náboženství. Na druhou stranu je pochopitelné, co dělá Emmanuel Macron. Co se týká mešit ve Francii, tak i jejich složky říkají, že dochází k radikalizaci a ke spíše politické doktríně islamismu než k tomu, aby se muslimové věnovali pouze islámu. Je logický krok začít kontrolovat mešity, kde by k tomu mohlo docházet.

Problém radikálního islamismu však netkví pouze v mešitách, problém je, že s migrační krizí k nám přišla spousta lidí, o kterých nic nevíme, kteří se mohou stýkat i někde jinde než v mešitách. Takže problém je celoplošný a nedivím se Francii, že přichází s tvrdými opatřeními. Na druhou stranu by to nemělo dopadat na lidi, kteří s tím nemají nic společného a přišli se do Evropy chránit před situací, která byla u nich v zemi. Je třeba to odlišit, ale to by bylo hodně složité a hodně těžké.