Pavel Kohout: Albrightová? Ta nejhorší. Clinton? Zamlčená pravda. Už 50 let trvá akce proti bělochům či mužům

30.01.2017 4:40 | Zprávy

ROZHOVOR Podle uznávaného ekonoma Pavla Kohouta je nově zvolený americký prezident Donald Trump z jiného těsta než většina politiků v Evropě. „Jasně dává najevo, že mu jde o nižší daně a o velmi podstatnou redukci byrokracie a regulace. Nikoho takového v Evropě nemáme – alespoň nikoho vlivného,“ je přesvědčen ekonom. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se vyjadřuje nejen k Trumpovi, ale i bývalým americkým prezidentům, z nichž někteří podle něj zkazili, co se dalo, k podnikateli a filantropovi Sorosovi, bojovníkům za sociální rovnost z humanitních vysokých škol i novinářům.

Pavel Kohout: Albrightová? Ta nejhorší. Clinton? Zamlčená pravda. Už 50 let trvá akce proti bělochům či mužům
Foto: archiv
Popisek: Pavel Kohout přijel na besedu do Zlína na pozvání Strany svobodných občanů.

Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů části nespokojené americké veřejnosti. Co na něm může milionům lidí tak vadit, že jdou do ulic násilně protestovat? Jeho obhroublost, jeho odchýlení se od minulé agendy, jeho údajný rasismus, příklon k Rusku a obdiv k Putinovi?

Tyto protesty dost připomínají některé země třetího světa. Pamatuji si rozsáhlé protesty – milionové davy – poté, co v Mexiku v roce 2006 těsně prohrál prezidentské volby levicový kandidát López Obrador. Dostal jsem se tehdy do centra protestů úplně náhodou, neplánovaně. Mexičtí protestující se ovšem chovali velmi spořádaně a zcela nenásilně, na rozdíl od některých Trumpových protivníků v nedávné době. Mimochodem, protesty v Mexiku nebyly tehdy nic platné, výsledek voleb se nezměnil. Chyba je tedy v politických fanaticích, kteří neumějí prohrávat a nechtějí se smířit s tím, jak funguje demokracie.

Obavy dala najevo řada evropských politiků. Jsou podle vás oprávněné vzhledem k Trumpovým snahám po ekonomickém izolacionismu i jeho výrokům, v nichž označil Evropu za nedůležitou?

Obavy ze ztráty významu Evropy by měli mít ti, kteří to spoluzavinili. Mám na mysli současnou politickou garnituru hlavního proudu. A pokud jde o izolacionismus, nezapomínejme, že i současná Evropská unie je izolována od velké části světa celními i mimocelními bariérami. Nevyčítejme Trumpovi brvu v oku, když sami – myslím celá Evropa – v něm máme břevno.

Trump ruší mezinárodních obchodní smlouvy, pod hrozbou trestu láká americké firmy zpět do Spojených států. Pomůže to americké ekonomice? A jaký to bude mít vliv na globální a především evropskou ekonomiku, na kterou jsme silně napojeni?

Jsem přívrženec volného obchodu a jsem proti celním bariérám. Nemyslím si, že právě toto americké ekonomice pomůže. Na druhé straně, pokud bych byl v situaci amerického voliče a měl volbu mezi zvýšením dovozních cel a nižšími daněmi z příjmů na jedné straně (Trump) a nízkými cly při vysokém zdanění (Clintonová), jednoznačně si vyberu první možnost.

Další obavy Evropanů souvisí s Trumpovým postojem k NATO. Označil ho za zastaralé a vyzval Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Jak by měla Evropa reagovat? Semknout se kolem Merkelové? Začít politiku všech azimutů?

Ale proboha! Jak můžeme Trumpovi vyčítat, že nechce bránit Evropu, když Evropa sama se odmítá bránit? Nejen to. Současná EU nejenže nemá vůli se bránit, ona dokonce není ani schopna nazvat nepřítele jeho jménem. Dokonce ani není schopna si připustit, že nepřítel je nepřítel. Co potom mají Spojené státy dělat s takovými spojenci?

A jak by Evropa měla reagovat? Vyhýbat se jednoduchým, líbivým, snadným a zaručeně špatným řešením jako „více se semknout“, „více Evropy“, a tak podobně. Tato mentalita vždy vede ke skupinovému myšlení, ke vzájemnému utvrzování se v omylu.

Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá podnikatele a filantropa George Sorose, coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Co si o tom myslíte? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?

Jde tu hlavně o to, že část amerických voličů prostě neumí prohrávat. To je celý příběh.

Mimochodem, nechápu, proč se americkým socialistům říká „liberálové“, když jejich politické vyznání je jednoznačně antiliberální: samý příkaz, samý zákaz, vysoké daně, kontrola všeho možného i nemožného, útoky na druhý a dokonce i na první dodatek Ústavy. Tenhle paradox ať mi prosím někdo vysvětlí.

Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování ,,barevných revolucí“, ovlivňováni politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romu či boj proti ruské propagandě. Jak se díváte na činnost tohoto muže, který některým bývá oceňován jako ochrance západních hodnot? O co mu podle vás jde?

George Soros je zvláštní a rozporuplná postava. Před rokem 1989 podporoval protikomunistickou opozici ve střední Evropě, včetně Československa, za což mu dodnes patří vřelé díky. V roce 1992 osvobodil britskou libru ze svěrací kazajky systému ERM a vlastně ji tím zachránil. Nebýt Sorose, v Británii by se platilo eurem. Země by patrně zažila velmi těžkou finanční krizi, zhruba na úrovni Irska nebo Španělska. Sorosovi by za to měli postavit pomník na Whitehallu.

Méně nadšeně hodnotím Sorosovy současné aktivity. Co se mu honí hlavou, opravdu netuším. Snad si dal předsevzetí páchat dobro, i kdyby měl kvůli tomu zničit Evropu jako kontinent svobodných národů. Anebo je to projev stáří. Ostatně, i jakožto finančník má Soros svůj zenit již za sebou.

Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty - léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za lepší svět u konce? Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? Souhlasíte s tím, že tento ,,starý svět“ skončil?

Éra Clintona a Albrightové byla dobou, kdy byla zaseta semena mnoha problémů. Bill Clinton zanedbával bezpečnost do takové míry, že vůbec nevěnoval pozornost prvnímu útoku Al Kajdy na newyorské Twin Towers v únoru 1993. Chybělo tehdy jen málo – pár metrů – a obrovská nálož v podzemních garážích mohla pokácet jeden mrakodrap tak, aby padl na druhý a vzal jej s sebou k zemi. Namísto 11. září 2001 mohl být černým dnem 26. únor 1993. Jen o pár metrů to tehdy teroristům nevyšlo.

A co udělal Clinton? Vůbec nic! Ignoroval celou záležitost, dokonce ani nenasadil na její vyšetřování elitní skupinu ze CIA. Případ byl vyšetřován jako běžný zločin, nikoli jako bezpečnostní hrozba pro USA. Podobných teroristických útoků Clinton ignoroval ještě několik. Byl to právě Clinton a jeho administrativa – včetně nejhorší ministryně zahraničí všech dob, Madeleine Albrightové –, kdo otevřel dveře terorismu svým lajdáctvím, neznalostí a nezodpovědností. Svět si doposud neuvědomil, jak neuvěřitelně špatným prezidentem Clinton byl a jaké následky měly a mají jeho chyby.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Schodek

Paní ministrině,tohle jste přece musela vědět dopředu,nejdříve přebytek a nyní znovu schodek,tohle přece nedělá zodpovědná vláda,hrajete s námi habaďůru a mnoho lidí už Vám nevěří a přibývají další,váš post bude mít na ministerstvu,jak tak předpokládám podle toho co se děje jepičí život,měla jste bý...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

12:16 Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

Premiéra inscenace PRO MOU VLAST v Divadle na Vinohradech, ale také nynější společenská situace a to…