Co říkáte na skutečný počet běženců, které máme přijmout? Byl to boj vlády, respektive ministra Chovance versus EU, nebo jde podle vás o politický kompromis?

Oficiální odhad počtu, který jsem v posledních dnech registroval, uváděl deset tisíc uprchlíků do konce příštího roku. To bude zřejmě realita, kterou neovlivní ani vláda, ani ministr Chovanec a ani EU. Za prvé nejsme zřejmě pro uprchlíky nejpřitažlivější cílovou zemí, zadruhé jsme vázáni mezinárodními smlouvami a zatřetí z uprchlictví je bohužel i obchod, kterému žádné zátarasy na hranicích nezabrání.

Navzdory velkému nárůstu počtu uprchlíků v Evropě jich našla většina, tedy přesněji 86 procent, útočiště v takzvaných rozvojových zemích. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je jich v současné době 1,6 milionu v Turecku, 1,5 milionu v Pákistánu, 1,2 milionu v Libanonu, milion v Íránu a přes 600 tisíc v Etiopii či v Jordánsku. V ČR žije zhruba 3 300 legálních uprchlíků, jestliže se počet zvýší na čtyřnásobek podle uvedeného odhadu, ve srovnání s těmito rozvojovými zeměmi na tom budeme stále dobře.

Rozdělujete vy osobně nějak běžence, imigranty, azylanty?

Nemám k dispozici tvrdá data o struktuře uprchlíků, ale v každé zdrojové zemi jsou určitě odlišné převládající důvody, které je třeba brát v potaz. A jako v podobných uprchlických vlnách v minulosti si uvědomuji určitá rizika. Přesto se domnívám, že standardní procedury pro azylanty jsou dostatečné.

Jaké by bylo nejideálnější řešení v tomto problému?

Neexistují jednoduchá řešení. Je ale třeba si uvědomit, kdo na konfliktech vyvolávajících vlny uprchlictví profituje, a jejich vliv co nejvíce eliminovat. Navíc jde často i o důsledky kolonialismu a studené války. Obávám se, že naše možnosti jsou velmi omezené.

Jak to tak vypadá, otevřou se další utečenecké tábory nebo azylové ubytovny. Jsou na to naši občané připraveni?