Rozhovory pro ParlamentníListy.cz jsme začali připravovat letos v dubnu. Od té doby jste měl řadu kontroverzních prohlášení, hovořil jste v souvislosti s migrací například o „invazi,“ uprchlíky nazval „vetřelci“ a varoval před šířením džihádu. Je něco z vašich výroků, co byste přehodnotil, když se na situaci díváte zpětně?

Kontroverzních? Jak pro koho. Nejspíš bych na tom, co jsem dříve uvedl, nic neměnil. Jen jsem nečekal, že v tak krátké době tolik politiků prohlédne. Nepředpokládal jsem ani aktuální postoj Poláků, kteří mě příjemně překvapili. Desetitisíce lidí v ulicích pod národními vlajkami, změna polarity v Sejmu. To je tanec, který nikdo nečekal. 

Myslíte si, že právě postoj k migrační vlně bude důvodem, proč lidé politika zvolí nebo ne? Kdo podle vás posílí u nás v České republice? Babiš, ČSSD nebo opozice?

To asi nedokážu odhadnout. Překvapili mě politici, kteří zvedli pozadí a šli si situaci prohlédnout přímo na hot spot do Maďarska nebo do Calais. Navíc o tom vydali pravdivé svědectví. Například europoslanec Tomáš Zdechovský. Nadto byl schopen jít s kůži na trh, což mi přijde velmi sympatické. Když se najdou takoví lidé, pak jsou schopni se dívat na realitu se znalostí věci.
Posílí především politici, kteří se budou ptát lidí na názory, než ti, kteří jen lidem předkládají, co si mají myslet. Jít mezi lidi vyžaduje i sílu osobnosti. Stačí se podívat na internet, jak se šíří vzkazy: „Spočítejte jim to u voleb!“ Lidé mi píší, že se dřív o politiku vůbec nezajímali, ale teď najednou cítí, že ve svém společném zájmu budou muset k věcem veřejným přistupovat daleko zodpovědněji. Nevěřím ale, že by lidé, kteří mají výrazně extremistické názory, do budoucna uspěli v politice.

Je jasné, že se česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Je to tak, že prezident rozděluje národ a spolčuje se s extremisty?

O tom nejsem přesvědčený. Pan prezident je především nadčasový a vysoce převyšuje své kritiky, „intoše z kavárny“. Napadá mne, že kavárna se svou podporou provokatérů ZTOHOVEN se vlastně přetransformovala na žumpu. Podporovat škodolibě krádež praporu s heslem „Pravda vítězí“ signalizuje zoufalý úpadek svobody ve společnosti. Když se trpaslíci dívají na golema…  Už to, že se musí dívat nahoru, je dráždí. Je skandální, když „trpasličí líheň“ tvoří veřejnoprávní média a vysoká učení. Není to tak, že prezident rozděluje společnost. On váží každé slovo. Společnost rozdělují mediální výklady toho, co dělá a co říká. Ukazuje se znovu jako v minulosti. Neumíme a nechceme si vzájemně naslouchat. Z pohledu běžné populace a naprosté většiny voličů se lidem líbí i to, že mezi ně prezident chodí, i když jeho odpůrci hovoří o populismu.

A co evropská politika? A její elity…

V žádném případě jim neříkejme elity. Podívejme se na to, jaký marasmus dopustili. Za drahé peníze rozhodují o délce okurek, receptech na kysané zelí. Zkrátka dělají to, na co stačí. To podstatné jim uniká. Zajímalo by mne, kdo ví, jak vlastně byla ustavená Evropská komise? Všeobecně tyto ELITY v důležitých věcech selhaly. Vidíte někde nějaký rozumný postup?

Mám na mysli i představitele jednotlivých států. Také podle vás selhali?

V čem prospěli? Kde je kupříkladu politik formátu de Gaulla? Hollande lavíruje, jak může. Pro paní Merkelovou nemám slov. Překvapil mě trochu David Cameron. Konzistentním politikem se jeví Maďar Orbán. Pozornost a vysokou míru uznání si zaslouží pan Putin, což je jednoznačné, i když mu to někteří nechtějí přiznat.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?  

Nenazval bych to bombardováním Sýrie. Armáda RF je pozvána na pomoc. Na mezinárodním poli Rusové přestali kdykoliv vycházet za každou cenu vstříc a začali uplatňovat sebevědomou mezinárodní politiku rovnocenných partnerů. Totéž očekávají od ostatních. Pro Rusy je Sýrie také příležitost ukázat světu, že něco dovedou a nejsou žádná ořezávátka. Konflikt s Tureckem má jiné pozadí. Turecká armáda má napadnout území Iráku, ale nemá prostředky a odvahu na to samostatně rozhodovat a jednat.  

Objevují se ovšem značné pochybnosti o postupu Ruska v Sýrii…

Pokud se rozhodli zatočit i s „umírněnou“ opozicí, tak s ní zatočí a nebudou se s nikým malovat. Ono se to těžko na zemi rozlišuje. Všichni opozici vesele vyzbrojovali, kšeftovali s náboji a zbraněmi, prodávala se kradená ropa. Za prachy z prodeje se bohatě honorovali „uřezávači hlav“. V podstatě dodavatelé drastických snímků do všech i do tzv. nebulvárních plátků a televizí. Nikoho nezajímalo, co se stane, až HYDRA ISIL začne rozsévat své dračí sémě i mimo rajon Blízkého a Středního východu. Tomu všemu bude udělána přítrž. Značná část území Sýrie je osvobozená. Líbí se mi, že pořádek si tam dělají i sami Syřané, kterým pomáhají pešmergové. Myslím si, že po válce tam nezůstane kámen na kameni. Bude potřeba měnit mapy a atlasy. Situaci „obrečí“ Turci, protože na obzoru je stát Kurdistán.

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Záleží na úhlu a šíři pohledu. Nejsložitější asi ano. Vygradovaly nakumulované problémy. Vypluly na povrch. Dřívější pokusy o postupnou imigraci se změnily v cílenou invazi. Podporovaní náckové na Ukrajině dostali podporu pro své řádění. Nikdo si toho dříve nevšiml. Nebo ani nechtěl. Teď už jsou problémy nepřehlédnutelné, nejdou bagatelizovat a zamést pod mediální koberec. Lidé si jich začali všímat a postupně na ně i reagovat.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Pokud si s krizí budeme chtít poradit, půjde to. Sice ztuha, ale půjde. Přál bych si, aby byl postup daleko rozhodnější, odpovědnější a jednotnější než dosud. Obnovit schengenský prostor bude velmi složité. Megaúkol je ubytovat spoustu nových lidí, zaměstnat je. Odsunout lidi, kteří azyl nedostanou. Tolik „volné, přímo nespoutané energie“ ještě v Evropě nebylo. Bude to chtít nová řešení, nové postupy a k nim i nové lidi do politiky. Džihád, to už je jiná věc. Pochybuji, že sám od sebe zajde na úbytě. 

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se něco z toho?

Čím více zbraní, tím více pokušení se o něco pokusit. Bude se dále harašit se zbraněmi, ale moc nevěřím, že by došlo k ozbrojenému střetu. Zvýšilo se však nebezpečí omylu. Lokální konflikty budou.
Mám přání, abychom si i za rok mohli popřát šťastné svátky a hezký Nový rok. A druhé přání, aby se lidé začali zdravit tak, jak tomu bylo dřív. Měli bychom si více naslouchat a navzájem se chápat a respektovat, protože jinak bude společnost dál rozdělená.

• Přečtěte si i další bilanční rozhovory roku 2015 ZDE