Už jste se oklepal z toho, co se na vás v médiích valilo poté, co jste se v pořadu 90' na ČT24 vyjádřil k homosexuálům právě v den, kdy Poslanecká sněmovna schválila, že homosexuálové budou nově vstupovat do partnerství, nikoliv do manželství, a nebudou smět adoptovat děti, pouze si osvojit biologické dítě jednoho z partnerů?
Cítím se naklepaný jako řízek, ale trochu jsem to i čekal. Zažil jsem něco podobného už kdysi. Je to dlouhá doba, dvacet let. Byl jsem pozván při příležitosti, kdy za papeže Benedikta XVI. v roce 2005 Vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu zapověděla světit aktivně homosexuální jedince na kněze. Vzpomněl jsem si tenkrát na dětství, na to, co mi vyprávěl náš děkan. Katolíci už tehdy řešili nedostatek kněží, a tak začali přemýšlet, kde by je nabrali. A napadlo je, že je mohou brát mezi věřícími homosexuály. Jak jsem ministrantoval a hrál v kostele na varhany na přelomu 70. a 80. let, tak jsem těchto úvah vyslechl až běda. Jeden z těch kostelních drbů byl, že když je muž homosexuál, tak je to v podstatě volání ke kněžství. Do manželství vstoupit nemůže, a když je bez ženy, tak je to všem divné. Kdyby ale byl knězem, tak se všechny tyto problémy vyřeší jednou ranou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník