Vy jste v rozhovoru pro Parlamentní listy zmínil skupinu Bilderberg a Trilaterální komisi s tím, že těmto lidem jde o kontrolu nad světem. Jak jste k tomu dospěl? Co si myslíte o Bilderbergu? V souvislosti s 11. září jste zmiňoval, že jste hovořil s přímými svědky. Máte i tady nějakou osobní zkušenost s Bilderbergem?

Hned v úvodu musím říct, že nejsem žádný konspirační teoretik ani praktik. To, co říkám, jsou čistě moje názory založené na pozorování světa. Někteří čtenáři ve své frustraci reagovali na článek nenávistnými komentáři vůči Američanům, nenávist vůči mé osobě mne až tak netrápí. Je třeba pochopit, že občané USA nejsou vládou USA, nejsou těmi elitami, které ovládají jejich život, stejně jako Češi nejsou tím či oním politikem českého spektra. Moc bych si přál, aby lidé tuto optiku zkusili uplatňovat. I když jsem dalek poučování kohokoliv. Vy se ptáte, já odpovídám. Tak to funguje.

Bilderberg i Trilaterála jsou existující skupiny, už nikdo dnes nepopírá jejich existenci. Jak to cítím já, tak Bilderberg se spíše orientuje na geopolitiku a Trilaterála na ekonomiku. I když jejich témata se vzájemně hodně překrývají. Bilderberg byl založen v padesátých letech a spojoval politiky a průmyslníky ze západní Evropy s těmi z USA a jejich cílem nebylo nic jiného než společně bojovat za geopolitické cíle, které si vytyčili, a pochopitelně vydělávat peníze.

Trilateralá byla založena až v 70. letech Davidem Rockefelerem společně s lidmi, jako byl Zbigniew Brzezinski. Ale toto jsou věci, které si může každý najít na internetu. Absolutně nepochybuji, že tyto skupiny existují. Zásadně jim ale nepřisuzuji nějakou skutečnou moc. Jsou to lidé, které pojí určité cíle a ty cíle musí prosazovat. V některých zemích jim to jde snadněji a v jiných je to složitější. U nás máme také různé profesní komory a ty prosazují společné zájmy.

Jde ovšem o to, že pokud tyto rádoby elity jednají v zájmu lidí, pak nevidím důvod, aby jejich existence, jejich setkání a všechno s tím spojené bylo zahaleno rouškou tajemství. Vlády a parlamenty jistá privilegia mají, ale na rozdíl od těchto společností prošly demokratickým procesem. A opět se dostáváme k jádru pudla – na kolik jsou ty procesy skutečně demokratické – ale to by bylo na samotný další rozhovor.